Od pátku do neděle probíhají na
SUS zkoušky. Je to tak nějak mix všeho možného, nejvíc by mělo být bakalářů.
Zabrané budou učebny v naší hlavní školní budově, venkovní okruhy i
tělocvičny. Osobně doufám ve večerní posilovnu, ale to vidím tak na jednou – tohle
je totiž pro mě skvělá příležitost fakt odpočívat a necvičit, už to fakt
potřebuju. Abych pak samozřejmě mohla makat ještě VÍÍÍÍC :-P. Celý týden máme
wushu tělocvičnu plnou lidí, které tahle přijímací zkouška čeká. Učitel Xie
nebo někteří z mých spolužáků jim všem pomáhají – učí sestavy, opravují
pohyby. A co je zajímavé, všichni jsou velcí kamarádi – nepanuje žádná
řevnivost – naopak dobrá nálada. Ale žádné vtípky a lenost, všichni jsou
naprosto zaujatí cvičením nebo pozorováním ostatních. Jeden kluk si chudák
pochroumal kotník, ve čtvrtek jsem ho potkala na masážích – nahřívali mu ho tam
pod lampou.
Tento rok se zdá, že je ta
přijímací zkouška nějaká vážnější, větší. Minule se tolik netrénovalo,
nemluvilo se o tom tolik, a škola nebyla zavřená tři dny. Minule jsem aspiranty
na bakalářské studium cvičit neviděla, ale mezi těmi letošními jsou fakt borci.
Viděla jsem čtyři mladé kluky cvičit moderní taiji. Neříkám, že bezchybně, ale
skvěle. Strašně moc lidí cvičilo tradiční styly. V příštích letech bude asi
na co koukat :-). Kromě nich se v tělocvičně ještě připravují ti nejlepší
od nás na velké červnové vystoupení v Koreji. Jane je z toho
nešťastná, protože je ve dvojici s klukem, který se jí líbil a nakonec se
ukázalo, že je to vůl :-). Navíc je to organizované po čínsku = „Tenhle týden
netrénujeme.“ A pak sms: „Za hodinu trénink, připravte se.“ Jane byla zrovna
v nemocnici se zuby a dostala strašně vynadáno, že se učiteli neomluvila –
jenže, vždyť se tréninky neplánovaly. Dorazila později. Ale učitel nedorazil
nakonec vůbec. V pauze mezi nácviky (a teď nacvičují od rána do večera)
odpočívají tak, že s námi cvičí taiji :-D. Pro ně jsou tyhle přijímací
zkoušky vysvobozením, protože není místo, kde by se dalo trénovat :-). Když
jsem se ptala, co budou dělat… tak prý budou spát. :-)
Na wushu oboru není tolik cizinců
jako na ostatních, ale také jich není málo. Asi nevypočítám všechny, ale na bc.
máme od minulého roku jednoho Vietnamce (podle všeho byl třetí v dui lian
na posledních Asijských hrách) a pak je tam ještě Levi (Izrael) a jeden kluk ze
Švédska, který má jako specializaci sandu. Jo a ještě jeden Vietnamec – šampion
v tom jejich stylu. Na mgr. jsem jenom já s Aurorou a jsme vůbec
prvními zahraničními studenti na wushu mgr. studiu. S námi je ještě
zapsaná Susyana (Indonésie), ale ta trénuje jinde. Od září k nám přibude
Američan Robert. Na doktorském studiu je teď jeden Korejec a jedna Vietnamka a
v září se k nim přidají další dva Vietnamci a jeden Ind (jogín :-) ).
Co ještě dodat? Naše škola
oficiálně není vysokou školou, i když se tak všichni tváří/me. Tento rok žádáme
o změnu a měli bychom se VŠ stát už oficiálně. Asi i proto nám teď všude možně
sází ty nové stromky :-). Pro mě to asi ale vyjde nastejno, protože uznání čínského
diplomu v ČR není vůbec jisté – když jsem se ptala, tak mi paní řekla, že
jsou problémy i s diplomy z Holandska. A to ještě nevěděla, jaký obor
jsem si zvolila :-D. Diplom sem, diplom tam, důležité jsou zkušenosti a
znalosti, které si odtud odnesu :-).
Tento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatMas svatou pravdu,dipom neni to podstatne,je spousta lidi s diplomem a to je vsechno je to jen papir.Dulezite jsou zkusenosti to je fakt k nezaplaceni to si myslim,ze je ten spravny diplom.
OdpovědětVymazat