Počasí v posledních dnech
bylo strašné. Kdyby takhle bylo v Čechách, tak bychom čekali, že každou
chvíli začne pěkná bouřka. Tady ale ne. Celý den šedivo, dusno… Ale pršelo jen
trochu. O víkendu jsem si užívala jídla, tak mi od neděle není dobře od žaludku,
ale myslím, že na tom má svůj díl viny i právě tohle počasí. Minulý rok mi
v takovémhle čase také nebylo zrovna nejlíp. Jím prášky, tak se mi to
celkem upravilo, snažím se víc odpočívat a spát, ale ještě to není ono.
V pondělí jsem necvičila až tak o moc víc než jindy s Du Hui, ale
takhle vyčerpaná jsem snad nikdy nebyla. Když jsem se vracela na pokoj, bylo mi
z té únavy až do breku a vyjít schody bylo utrpení. Ale ne kvůli unaveným
svalům. Namožená mám teď pravidelně záda a ruce, nohy drží dobře. Zalehla jsem
ten den už v osm hodin a spalo se mi krásně. Ráno v sedm jsem byla
celkem čerstvá, ale odpoledne na tréninku s Aurorou a Pan Xie jsem byla
strašně unavená. Slečna nás učila další část své sestavy – to je samé běhání a
skákání, takže něco pro mě :-D. Potom jsem si dala qigong, ale i během takhle
pomalých pohybů se mi točila hlava, tak jsem to zabalila a šla domů odpočívat.
Abych na tom
tady nebyla jenom tak úžasně a skvěle, no prostě super, tak se mi poštěstilo,
že se včera zrovna rozbila i ta poslední pračka = všechno prádlo tak nějak
vyprané, ale nevyždímané. Takže i když jsem chtěla odpočívat, tak jsem měla
vlastně další trénink :-D.
Moje Du Hui mě
ničí. A to nejenom fyzicky. Zrovna když nemůžu dýchat, ptá se mě, jak se
anglicky řekne ten a ten pohyb (a samozřejmě musím všechno vědět :-D). Nechápe,
proč to dnes nejde, když minule to šlo. To má Aurora se svým trenérem
v bledě modrém. Měsíc už pořádně necvičila s kopím, protože jí
naplánoval meč, se kterým jede soutěžit do Ameriky. Když nedávno měla zase
trénovat kopí a něco jí nešlo, tak se strašně divil jak to, že se to tak
zhoršilo. Na tohle existuje jediná reakce – ticho, nepokoušet se nic vysvětlit.
Když jsem na začátku říkala, že
Du Hui se mnou nic nediskutuje, moc nevysvětluje, jen mě tlačí, abych makala,
tak se to teď změnilo. Zjistila, že detailní vysvětlení techniky na mě zabírá
(navíc si při jejím výkladu trochu odpočnu a pak to jde hned líp O:-)). Líbí se
mi, že principy vysvětluje i s pomůckami – roluje oblečení, otáčí tužkou…
aby mi ukázala, jak to je u skoků. Kolikrát bere i příklady ze života. A
techniky s mečem bere tak, že jde sice o modernu, ale hodně pohybů stále
vychází z tradičních, tak mi vysvětluje jejich užití.
Že má na skoky jinou techniku,
jsem si už zvykla. Nejdříve mi tvrdila, že Caiova technika je špatně. Teď už
připouští, že může být správně, ale většinou dodá, že je to zastaralé, že teď
to „skáčeme takhle, protože je to rychlejší“ :-). Tak si z obojího beru
pro sebe, co mi sedí, kombinuji to a ona, když vidí, že se zlepšuji, tak mi
nevnucuje nic jiného.
Horší je to s mečem. Jsem
ráda, že je tak přísná na techniku. Jenže mi začíná měnit sestavu. To je
problém ze dvou důvodů: 1) politický – Jak vysvětlím Caiovi, že mi 18letá
studentka mění pohyby, které jsme předtím spolu udělali? – když to budu dělat
podle ní = nevěřím mu a vidím ji jako zdatnější trenérku. Říct jí, že to měnit
nechci, nemůžu, protože jsem si ji vybrala a musím ji respektovat = musím to
cvičit podle ní. To jsou problémy :-), 2) můj – je super osahat si víc pohybů,
ale když se budou pokaždé měnit, tak nemám moc šanci se je naučit. Navíc si
chci víc rozhýbat pas, jenže tyhle pohyby mi teď oba dva ze sestavy vyhazují.
Naštěstí teď právě cvičíme s Pan Xie a tam je to všechno o pohybu pasu. Každý
trenér je dost jiný, i když jsou ze stejného týmu. Jeden je příliš uvolněný,
jeden umí člověka krásně vystresovat, další skvěle nemotivovat… Aurory kouč je
ale unikát, ten má všechno dohromady :-D. Soutěž má za měsíc a půl, ale do
minulého týdne stále neměla hotovou sestavu. A říkala mu, že má problémy
s tím, že mívá okna. Vysmál se jí, že to se určitě nestane. Jenže jí se to
stává pravidelně, když není na pohyby dost zvyklá. Důležitá soutěž je ale až
příští rok, tak to Aurora bere teď až překvapivě dobře. Někdy příští týden mě
pozve na svůj trénink, abych viděla její sestavu a natočím ji. Po spočítání jí
to bohužel celkově vychází na 9.6 bodů (vycházet by měla z 10 bodů) a
přidávat nic nemůže, protože si zranila kotník. Držíme teď hodně při sobě,
z čehož mám velkou radost.
Dnes večer opět trénuji s Du
Hui. Motýlek jde teď dobře. U bailianu se pomalu dostávám z té tragédie,
ve které jsem se zčista jasna ocitla. Pokud se mi podaří uvolnit, tak to aspoň
nějak skočím, a hlavně - pravá kyčel mě tolik nebolí. U skoků je pro mě jeden
z indikátorů správnosti právě bolest :-D. Jakmile to bolí, vím, že je něco
špatně. Už to mám prozkoumané, tak i vím, co. Ten skok se mi teď nedaří i kvůli
tomuhle zranění. I když si to nepřipouštím, mám v sobě určitou opatrnost,
ta vede ke ztuhlosti. Takže mi to opatření, které můj mozek nasadil, mě
paradoxně vůbec nechrání, naopak – takhle to bolí víc a víc. Důležité je to
tedy překonat, uvolnit se, hopsnout do toho a nedržet se zpátky – a pak to
vůbec nebolí. XFJ se mi stále drží na stejné úrovni, jen s tím rozdílem,
že už to mabu 360° ustojím. Tady je na čase zvýšit laťku :-).
Na tuinu chodím stále se stejným
problémem (pravá noha), tak už to taky všichni vědí, jaká jsem madla :-D. Jsou
tam totiž mí wushu spolužáci a pravidelně tam potkávám hodně našich učitelů.
Oni mi vždycky ale najdou i jiné problémy, tak tam kolikrát ležím i hodinu :-D.
Naposledy mi léčili koleno, předtím krční páteř – ne že by mě to předtím
bolelo, ale věřím, že ví, co dělají :-). Je fakt, že koleno mě začínalo bolet a
od té doby je zase v pořádku. Tohle ale není jako masáž od naší Aničky na
uvolnění. Čím víc to tady bolí, tím větší je to vodvaz :-D. I když mi řeknou,
že mi uvolní nohy, tak bych se kolikrát nejraději zakousla do toho lůžka. A
všichni se samozřejmě ptají: Tebe to bolí? A pak se sborově smějí. Po
pravidelné hodině tuiny se člověku prostě práh bolestivosti dostane zase na
jinou úroveň – samozřejmě zase záleží v čem. Včera jsem si dala hlavou
pěknou o žebřiny (neptejte se mě jak :-D) a bolelo to jako kráva, ale nikdo si
toho naštěstí nevšiml :-D.
Žádné komentáře:
Okomentovat