neděle 13. května 2012

Pan Xie meč.


Na začátku se nám svěřila, že je to poprvé, co někoho učí, a že je z toho strašně nervózní. Do té doby jsem byla klidná, ale tohle mě trochu znervóznělo, protože vím, jaký jsem dřevák a jak pomalu se učím, a nechtěla jsem jí dát pocit, že učí špatně :-D.
Po lehkém protažení jsme začaly – já, Aurora a Pan Xie. Dvakrát nám daný kousek ukázala rychle a pak jsme se k ní připojily a jely jsme pomalu. Po prvních pohybech jsem nabyla dojmu, že tohle není místo pro mě, některé ty pohyby jsem chápala jen zhruba – doleva doprava, dolů a nahoru, a to bylo všechno. Připadala jsem si tam jako turista :-D. Prostě na mě „příliš moderní“. Ale je to dobrá příležitost naučit se něco nového, a i kdybych si z toho odnesla dva pohyby, tak je to fajn. Pan Xie byla super, na začátku to Auroře šlo lépe než mě, tak ji nechala si to procvičovat a věnovala se mě, aby mi každý pohyb byl jasný. Potom nám ještě ujasnila pár detailů a jely jsme na další krátkou část. A tam se to najednou obrátilo. Co mi přišlo jednoduché (tím myslím ne tak složitá technika), Aurora v tom tápala. A bylo zvláštní, že jak je pohybově celkem nadaná, cvičila ba gua a tanec má také v krvi, tak nechápala jeden pohyb v pase, který je skoro stejný jako jedno základní cvičení na kopí. Naučila jsem se to hodně rychle, Pan Xie mě dost chválila a dala mi za úkol pilovat první část, protože ta mi šla méně. Šla to vysvětlovat Auroře a občas mě zkontrolovala. Myslím ale, že u Aurory víc zapracovala až příliš urputná snaha se všechno rychle naučit a pohyby si nespojovala do většího celku. Navíc jí stačí pár dní a bude to cvičit dobře. Já za pár měsíců – a to možná. Když mě Aurora chválila, odpověděla jsem jí, že to je díky taiji. V mých moderních sestavách zatím moc velký důraz na pohyb pasem není, zato v taiji je to všude. Naší malou trenérku jsem na konci hodně pochválila, protože mě to zvládla naučit fakt za strašně krátkou dobu s tím, že ty pohyby chápu, pomalu je dokážu zacvičit, i když humpolácky. A teď už to chce jenom pilovat.
Aby nebylo všechno jenom super… povedlo se mi blbě kopnout do ruky a pár vteřin trvalo, než jsem se přemluvila, abych pokračovala, Pan Xie byla zrovna u mě. Ukazováček a prostředníček pravé ruky, takže se mi pak meč držel pěkně nepohodlně. Ya Qiang mi to prokřupal, tlak trochu povolil, ale v pěsti mě to stále dost bolí. Ještě že mám tu zázračnou čínskou medicínu :-D. Jo, to bych nebyla já :-)
Dnes jsem samu sebe strašně moc překvapila a musím říct, že jsem na sebe byla víc než hrdá. A to mám dnes kondici někde u podlahy.

Žádné komentáře:

Okomentovat