Dnes (9. května) se mi
poštěstilo :-). Chystala jsem s po hodině wushu kultury jít cvičit kopí,
ale Aurora mi napsala, jestli nemám čas ve 13 hodin učit se nové pohyby
s mečem. Měla jsem mít hodinu, ale jasně že jsem šla raději do tělocvičny
:-). A dobře jsem udělala, učila nás ta mrňavá slečna, Pan Xie –
několikanásobná čínská wushu mistryně bůh ví čeho všeho. Její tetou je jedna
z našich učitelek, Cheng Pei, a tady se dá fakt říct, že se jim to přenáší
v genech. Jak naše učitelka, tak tahle slečna (cca 15 let) mají neskutečný
cit pro pohyb, krásnou práci s pasem. Občas se mi chtělo jenom ji
pozorovat :-D. Jedna věc je talent a druhá, že fakt dře jako kůň. Co jsem
viděla minulý rok, když jsme měli tělocvičnu ještě vedle sebe, tak makala
stejně a někdy snad i víc než kluci. Většinou se ale tvářila strašně vážně a
nekoukala po lidech kolem, tak jsme se moc nezdravily. Až v poslední době
a ukázalo se, že je strašně milá.
Na začátku
se nám svěřila, že je to poprvé, co někoho učí, a že je z toho strašně
nervózní. Do té doby jsem byla klidná, ale tohle mě trochu znervóznělo, protože
vím, jaký jsem dřevák a jak pomalu se učím, a nechtěla jsem jí dát pocit, že
učí špatně :-D.
Po lehkém
protažení jsme začaly – já, Aurora a Pan Xie. Dvakrát nám daný kousek ukázala
rychle a pak jsme se k ní připojily a jely jsme pomalu. Po prvních
pohybech jsem nabyla dojmu, že tohle není místo pro mě, některé ty pohyby jsem
chápala jen zhruba – doleva doprava, dolů a nahoru, a to bylo všechno.
Připadala jsem si tam jako turista :-D. Prostě na mě „příliš moderní“. Ale je
to dobrá příležitost naučit se něco nového, a i kdybych si z toho odnesla
dva pohyby, tak je to fajn. Pan Xie byla super, na začátku to Auroře šlo lépe
než mě, tak ji nechala si to procvičovat a věnovala se mě, aby mi každý pohyb
byl jasný. Potom nám ještě ujasnila pár detailů a jely jsme na další krátkou
část. A tam se to najednou obrátilo. Co mi přišlo jednoduché (tím myslím ne tak
složitá technika), Aurora v tom tápala. A bylo zvláštní, že jak je
pohybově celkem nadaná, cvičila ba gua a tanec má také v krvi, tak
nechápala jeden pohyb v pase, který je skoro stejný jako jedno základní
cvičení na kopí. Naučila jsem se to hodně rychle, Pan Xie mě dost chválila a
dala mi za úkol pilovat první část, protože ta mi šla méně. Šla to vysvětlovat
Auroře a občas mě zkontrolovala. Myslím ale, že u Aurory víc zapracovala až
příliš urputná snaha se všechno rychle naučit a pohyby si nespojovala do
většího celku. Navíc jí stačí pár dní a bude to cvičit dobře. Já za pár měsíců
– a to možná. Když mě Aurora chválila, odpověděla jsem jí, že to je díky taiji.
V mých moderních sestavách zatím moc velký důraz na pohyb pasem není, zato
v taiji je to všude. Naší malou trenérku jsem na konci hodně pochválila,
protože mě to zvládla naučit fakt za strašně krátkou dobu s tím, že ty
pohyby chápu, pomalu je dokážu zacvičit, i když humpolácky. A teď už to chce
jenom pilovat.
Aby nebylo
všechno jenom super… povedlo se mi blbě kopnout do ruky a pár vteřin trvalo,
než jsem se přemluvila, abych pokračovala, Pan Xie byla zrovna u mě. Ukazováček
a prostředníček pravé ruky, takže se mi pak meč držel pěkně nepohodlně. Ya
Qiang mi to prokřupal, tlak trochu povolil, ale v pěsti mě to stále dost
bolí. Ještě že mám tu zázračnou čínskou medicínu :-D. Jo, to bych nebyla já :-)
Dnes jsem
samu sebe strašně moc překvapila a musím říct, že jsem na sebe byla víc než
hrdá. A to mám dnes kondici někde u podlahy.
Žádné komentáře:
Okomentovat