"Anxiety is the gap between the NOW
and the THEN. So if you are in the NOW, you can't be anxious, because your
excitement flows immediately into ongoing spontaneous activity."
Bruce Lee
Mám moc ráda výroky
Bruce Lee. Četla jsem, že hodně z jeho knih nese jeho poznámky, myšlenky,
doplnění. A to bych si strašně ráda přečetla. Nezávisle na tom jsem s tím začala
také. Když si něco čtu, ještě si k tomu hledám další informace nebo si
naopak poznamenám, co mě při tom napadlo. Zpětně je hodně zajímavé si to
přečíst. Člověk pak také vidí, kam se zase posunul. Sebezdokonalování mi přijde
jako strašně důležitá a i zábavná věc. Je to jako pěstování lidské bonsaje :-).
Sama jsem hodně v poslední
době přemýšlela, co budu dělat, až tady zakončím své studium, protože mě to
občas trochu trýznilo. Nic není tak horké, jak se to uvaří a myslím si, že když
člověk chce, tak se k tomu svému snu stejně nějak dopracuje – musí být ale
trpělivý, přizpůsobivý (Neznamená, že když si řeknu, že budu učitelkou na ZŠ,
tak se jí prostě musím stát a nic jiného neexistuje. Dá se učit i jinde,
soukromě, stát se poradcem v nějaké firmě… to jen pro příklad) a věřit. Paolo
Coelho v knize Rukověť bojovníka světla píše, že malá říčka, která pramení
kdesi v horách musí překonat mnoho překážek, hodně se klikatit, spojit se
s jinými řekami, až teprve poté se dostane až do moře. A já dodávám, že se
tam nedostane celá a třeba už také ne s tím samým úmyslem jako na začátku.
Jsem teď ohledně
svých cílů a plánů o hodně uvolněnější, opět mám ten samý pocit, který jsem
měla, když jsem se hlásila na SŠ, bakaláře v ČR a magistra tady v Číně
– prostě jsem věděla, že to tak bude. A bylo. A teď to cítím stejně :-). A dává
mi to velkou chuť se do toho opřít :-).
Žádné komentáře:
Okomentovat