Dá se to vysvětlit různě

Když jsem posílala Horynovi do komentáře ty dva odkazy (článek Tělo bolí), tak mě napadla jedna věc. Ono mě tedy napadá průběžně v různém kontextu… jde o jazyk. Článek ze stránek o pilates vycházel z pár vědeckých výzkumů a snažil se danou věc vysvětlit bez příkras a pochopila jsem to na první přečtení :-). Článek na WC částečně pojednává o stejné věci, ale vysvětluje ji „sofistikovaněji“, „učeněji“. Takže i napotřetí trochu tápu, jestli jsem to pochopila tak, jak to autor/ka zamýšlel/a. Pan Gu Hong Ming zmiňuje jeden z mnoha rozdílů mezi čínským Konfuciem a evropskými filosofy. Konfucius své myšlenky podával celkem jednoduše, takže se masově rozšířily. Dokonce i moderní Číňané si v sobě nesou jeho odkaz – někteří, aniž by si toho byli vědomi. Co jsem koukala, tak podobně to podává i Lao Zi. Jednoduše pro lidi, kteří to chtějí vidět jednoduše – a většinou si to nevyloží „chybně“. Kdo chce, může v jeho myšlení vidět celou složitost vesmíru. To naši odborníci mají jednu větu na odstavec a těžko říct, jestli se v tom zpětně i oni sami opravdu vyznají :-). Takže většina „obyčejných“ lidí je nechápala a jejich myšlenky nejen že nepřijala, ale ani nad nimi příliš neuvažovala. A možná je to škoda, protože někteří to mysleli „dobře“ :-).

Mám trochu dojem, že se z wushu dělá to, čím není – tajemné, pro normální smrtelníky těžko dosažitelné… Často byla legrace na tréninku, když Mistr pronesl nějaké moudro a všichni jsme chápavě pokyvovali hlavou. Pak v šatně se to rozebíralo. Ukázalo se, že to každý pochopil po svém. Troufám si tvrdit, že většina z nás to nepochopila vůbec, jen jsme nechtěli před ostatními vypadat blbě. Tady v Číně je to podobné – občas učiteli nerozumí ani studenti-Číňané. Jednou jsem se ptala kamarádky, o čem to učitel mluvil a ona mi po dlouhém zamyšlení řekla: „Že musíme víc cvičit.“ :-D

No, a tak máme nejen v Evropě spoustu „dechařů“, kteří vidí proužkované aury… možná mají jen mžitky před očima z toho hlubokého dýchání :-).

Myslím také, že preferujeme spíše složitá vysvětlení, protože to zní lépe. A možná ani nejsme schopní přijmout, že ne všechno je tak strašně komplikované. A samozřejmě si to rádi vyslechneme od nějaké úžasné kapacity než od řadového človíčka. Tamara mi nedávno posílala rozhovor s předním českým doktorem, který to bere celkem dost počínsku. Samozřejmě chápu, proč mi článek posílala, bylo to zajímavé a navíc je super vidět, že i naši doktoři si rozšiřují obzory. Na druhou stranu, většinu těch věcí jsem již na svém blogu zmiňovala. Jenže nejsem uznávaná, nic jsem nedokázala, na zdi mi nevisí certifikáty ani zlaté medaile. Pokud člověk chce, aby ho lidé vyslechli, musí buď všechny překřičet, přijít s něčím, co lidi zaujme a tak trochu je ze začátku vodit za nos, a nebo se stát kapacitou a pak už se může v klidu vykecávat :-).

Kamarád mi řekl, že kdyby měl na modernu na výběr dva trenéry: 1) nikdy neskočil 720°, 2) bývalý skvělý atlet, tak si samozřejmě vybere dvojku. Předtím bych si ji vybrala bez přemýšlení také. Teď už ale vím, že to není jen o úžasných výsledcích. Hlavní trenér Šanghajského wushu týmu se 720° nikdy neučil a 540° skákal dost špatně. A je z něho uznávaný trenér s kvalitními atlety, pro které 720° není problém.