Tekken
Co
jsem koukala na ohlasy fanoušků videohry Tekken, tak většina z nich
prohlásila, že si film nechají s radostí utéct. Nebudou přeci platit
takové peníze za to, na co se na svém domácím playstationu teď už můžou dívat
zadarmo. Hlavní představitel Jon Foo (po tátovi) je napůl Číňan a napůl Ir (po
mamince), jde do wushu a koukala jsem, že pracoval i na film The Myth
s Jackie Chanem. Až do Tekkena působil hlavně jako kaskadér nebo se
objevoval v hodně vedlejších rolích. Jsem zvědavá, jaké budou další filmy,
ale tenhle jsem si fakt mohla nechat ujít. Jeden duchaplný dialog z filmu:
Slečna:
„Je neslušné zírat.“
Jin:
„Promiň. Jen jsem obdivoval tvé prsty. Teda, chtěl jsem říct, že ba gua [čeng]
vyžaduje velmi přesné umístění nohou. To, jak roztahuješ prsty, je působivé.“
Slečna:
„Ty jsi to studoval?“
Jin:
„Trochu.“
Amores perros/ Láska je kurva
Kultovní
film, o kterém nemusím nic říkat.
Perfect days – I ženy mají své dny
Film
natočila Alice Nellis podle divadelní předlohy Liz Lochheadové. Je to relax,
který celkem odsýpá, místy pobaví – záleží, kdo se na to dívá a v jaké
náladě. Postavy se snaží tvářit, že někoho takového můžeme mít ve svém životě i
my, ale prostě mi nepřišlo, že by takoví lidé byli skuteční – až moc věcí jde
proti sobě. Viděla jsem daleko lepší filmy, ale i daleko horší.
Padesát odstínů šedi (kniha)
Ukázka byla na serveru idnes.cz, tak se na ty dvě stránky
mrkněte… Samozřejmě pokud už tu knihu náhodou nemáte doma :-) http://data.idnes.cz/soubory/literatura/A120921_JAZ_UKZKAFIFTYSHADESOFGREY.PDF
Podle
redaktorky magazínu Ona DNES jde o nový fenomén: „Dokázala vzrušit desítky
milionů žen po celém světě, a to tak, že některá zahraniční média referují
o“šedém“ babyboomu – těhotenstvích z vášně vyvolané četbou.“ Tato kniha
předstihla prodejem i takové tituly jako je Šifra mistra Leoparda nebo Harry
Potter, zatím se jí prodalo přes 1,1 milionů výtisků. Přečetla jsem si tedy ty
dvě stránky a upřímně, fakt to nechápu. Neoslovilo mě to, nemá to pro mě žádnou
hodnotu, a rozhodně mě to nevzrušilo. Pochybuji, že by redaktorka vybrala na
ukázku dvě nejslabší stránky celé knihy. Možná jde o to, že kniha je napsaná
způsobem, jako by vám ten příběh vyprávěla kamarádka v kadeřnictví nebo na
kosmetice. Z tohoto úhlu pohledu se to dá pochopit, ale stejně to o nás
něco vypovídá. „Vypadá tak vyrovnaně a
klidně, jako kdyby právě doluštil křížovku v The Seattle Times.“ Tohle je
jako co???!!!
Padesát odstínů šedi, stáhla jsem si to v originále a jsem na nějaké 150stránce. Hlavní hrdinka je zatím naivní panna( ve 21) a momentálně se o ní uchází 27 letý multimilonář. Ok, už jen tohle je pohádka. Čekám co bude dál. Až dočtu pošlu recenzi. Těším se na to SM,ale popravdě tyto dvě vybrané stránky jsou zatím stejně nudné jako předcházejících 150 :) Ale do metra dobrý, ale asi šáhnu zase po něčem oduševnělejším.Ehm...
OdpovědětVymazat