Taiji spolužáci

Dnešní večerní taiji byla sranda. Po tom dnešním dopoledním běhu se mi tam moc nechtělo, ale proto tady jsem, že jo… Moc lidí tam nebylo. Když jsem se přezouvala, sedla si ke mně Sarah a začala si se mnou povídat jako vždy. Seznámila nás Jane, je to bakalářka a moc fajn slečna, se kterou mě baví klábosit. Také se s ní dobře cvičí. Po chvíli za mnou přišel Qiao Di, naše týmové číslo jedna, a začal si se mnou povídat anglicky – bylo trochu legrační, jak se snažil vybírat správná slova a pečlivě je vyslovovat. Ze začátku na mě působil hodně vážně, ale časem jsem zjistila, že je s ním velká legrace. A hlavně zvládá všechno. Každého rozesměje, pomůže, je-li potřeba, ale zároveň výborně cvičí – původně je to sandař, který musel kvůli zranění skončit, potom začal s taiji a nějakou dobu studoval i v Chen Jia Gou. No a je pěknej. Chvíli jsme si povídali, ale to už kolem nás seděli všichni přítomní, snažili se něco pochytit z hovoru a pak se spontánně zapojovali. Měla jsem trochu problém tak rychle přepínat mezi čínštinou a angličtinou. Snažila jsem se na ně mluvit výhradně anglicky, až když fakt nechápali, tak jsem vysvětlila čínsky. Když mi řekli, že mojí angličtině moc nerozumí, protože mluvím moc rychle, řekla jsem jim, že já zase nerozumím jejich čínštině. To je fakt, nerozumím hlavně bakalářům (kterých je teď plný tým), protože nemají ještě takovou zkušenost s cizinci a jejich mandarínština kolikrát není úplně dobrá – takže na mě začnou chrlit různé zvuky a musím se fakt soustředit, abych rozuměla. Ale je to lepší, už si začínám zvykat. Je legrace, jak se pak mezi sebou okřikují: „To řekni anglicky, ne?“ „Tak to řekni ty!“ Pak na mě někdo začne mluvit čínsky a ostatní na něj: „Jééé, jsi to řekl špatně, dyť ti nerozumí!“ „Já ale mluvil čínsky!“ „To jo, ale moc rychle!“ „Tak jí to řekni ty!“ A takhle stále dokola :-). Qiao Di (anglické jméno Jody) mě pozval na hodiny jejich angličtiny – berou totiž taiji, takže se mi to bude hodit. Měl i papíry z poslední hodiny navíc, tak mi je dal, abych si to mohla nastudovat. Nadchlo mě to, protože teď žádné hodiny nemám a tohle bude moc fajn. Poznám nové lidi, něco se naučím a nebudu zahálet. Takže příští čtvrtek odpoledne! Se Sarah jsem se domluvila, že se půjdu podívat na jejich hodiny angličtiny – v pondělí v 8:00. Aspoň se vykopu z postele dřív než v 10 hodin. A vidět jejich výuku angličtiny bude hodně zajímavé :-).

Potom jsme se dali do cvičení. Teď hlavně opakujeme všechny sestavy, abychom byli připravení, až se učitel vrátí z Německa. Tzn. vždy 2x 24ku, dnes 42ku jen jednou (všimla jsem si, že není až moc oblíbená :-) ), pak wu sestavu a na zbytek jsme se rozdělili. Šest lidí se připravuje na vystoupení a zbytek piloval chen 56ku. Noha stále bolí, ale je to o moc lepší než včera, tak věřím v lepší zítřky :-). Sama jsem si ještě procvičovala sunovou sestavu, kterou pozapomněla. Vůbec i když tady učitel není, naučila jsem se za tenhle týden hodně nových věcí. Stačí se jenom dívat na spolužáky, když cvičíme. Na Qiao Di je ale hodně těžké se dívat, protože prostě vypadá až moc dobře, kolikrát jsem se přistihla, že myslím na něco úplně jiného než pohyby, které cvičím.

Když jsme pak skončili, Lily mi půjčila své kolo a vezla se se Sarah, takže jsem asi po 4 měsících zase jela na kole a fakt jsem si to užívala. Navíc její kolo je větší a celkem schopné (aby ne za 1000 RMB). Jak jsem už říkala, teď je u nás atmosféra skvělá. Jestli to takhle vydrží, tak jsem tady fakt šťastná. Bez přátel totiž nepřežiju ani já. Dnes jsem se navíc konečně spojila s Aurorou, zítra se sejdeme a poklábosíme.