Jsem
unavená a rozbolavěná. Nemám příliš povinností a do školy toho také nemusím moc
dělat. Únava je jen fyzická. Ještě jsem tedy unavená z lidí kolem, ale čím
víc se toho kupí, tím víc lhostejná k tomu začínám být. Abych řekla
pravdu, tento týden se mi konečně podařilo, o co se tak dlouho pokouším. Žádné
řešení mezilidských vztahů, hledání smyslu života a podobných blbin. Soustředím
se pouze na trénink a svoje studium. Daří se mi pracovat jako stroj. A musím
říct, že je to hodně osvobozující, a i když mě všechno bolí, tak se cítím
uvnitř hodně uvolněná a odpočatá. Bohužel jsem se do téhle fáze dostala dost
pozdě, už mi bude 25 let, a to už není na žádné artistické kousky, pokud člověk
necvičí odmalička. Já byla odmalička nepohyblivá koule. Samozřejmě mi tady
všichni říkají, že jsem ještě mladá. Ale jednou jsem se protahovala se Sofií
(jo, prý ji to taky bolí :-D) a bavily jsme se o věku a cvičení. Je jí 23 let,
ale shodly jsme se, že při cvičení je každý rok znát, už také cítí, že jí tělo
trochu zestárlo. Sice stále vypadá dobře, mladě atd. Tyhle věci nejsou vidět
navenek, ale majitel/ka těla to cítí dost znatelně.
Mistr mě už ve 23 letech odrazoval od shaolinu a sandy s tím,
že jsem stará a mám cvičit jenom taiji, že je to zdraví přínosné. A já přijedu
do Šanghaje a začnu s modernou :-D. Začala jsem s tím jen proto, že
jsem v té době nic tradičního nenašla… A vidíte, kam mě náhoda až zavedla
:-D. Můj taiji učitel mě od ničeho ale neodrazuje. Nechá mě dělat všechno,
vysvětlí a povzbuzuje. Trenér mi stále říká, že je to jen o metodě, která mi
vyhovuje. A moje trenérka prostě odmítla, že bych na něco byla stará nebo že by
mi něco nemělo jít. Makáme na skocích s tím, že až o něco půjde a nebudu
si v tom jistá, tak nemusím skákat do provazu, hvězdu můžu udělat přes
jednu ruku, žádný stres. Co se týče protahování, tak je to prý jen tím, že se
protahuji málo. Vyprávěla mi o sobě a ostatních. Její kamarádka cvičila
tyč-šavli a měla přejít na meč-kopí, protože byla moc zatuhlá. Týden se
intenzivně protahovala (a to už jí bylo 19 let) a bylo to. Když vezmu v potaz,
že dřela odmalička a protahování jela určitě na víc jak 100 %, tak já bych
mohla nějaký větší pokrok zaznamenat za pár měsíců. Ona týden, já pár měsíců
:-D.
Vidím ale pokroky a to mě žene dál. Když mám dobrý den, tak po
chvíli protahování už i tak nějak dosednu provaz na pravou nohu, a to to
vypadalo naprosto beznadějně. Skoky se také zlepšily, i když jsem stále moc
těžká a pomalá. Motýlka mi Du Hui pochválila, základní bailian už přestává být
problémem a ostatní také snad nějak půjde. Nejhorší je XFJ, to mě ničí. Už
konečně úplně chápu celý skok a dokážu říct, co se mi nepovedlo. Už končím v lehčím
levém gongbu, tak ten provaz by také mohl jít.
Hodně lidí mě chválí, a to mě ani neviděli moc cvičit.
Spolužáci mi říkají, že moje pohyby už vypadají líp než většina od lidí z naší
třídy. To ano, ale stále to nestačí. Proto teď každý trénink něco posiluji a
několikrát denně se protahuji. Pravidelně ráno po probuzení, než mi vystydne
čaj, dělám na posteli provazy a rozštěp, zakončuji to kotníky. Stejně tak večer
před spaním. A také když se sprchuji, tak si dávám nohu nahoru na zeď a
nahřívám si nohy.
Je to ale dost nezvyk, jsem zničená. Včera jsem si dala „volný
den“ s tím, že jsem lehce cvičila taiji, posilovala, provazovala a
protahovala se. Zakončila jsem to masáží u nás na škole. Všichni si tam na mě
chodili sáhnout a každý moje nohy komentoval stejně: „Ty jo, ta má ztuhlé svaly!!“
Moje masérka vysvětlila, že to mám z toho, jak každý den cvičím a
nedostatečně se uvolňuji. Jenže já se po tréninku většinou protahuji a vždy
masíruji/uvolňuji nohy. Měla jsem v plánu v pátek už normálně cvičit,
jenže ráno jsem se probudila, a byla jsem ráda, že jsem došla do školy. Všechno
mě strašně bolí. Ještě potřebuji delší čas na zotavení, takže dnes si dám „úplné
volno“ s tím, že na posteli posílím břicho a záda, pak kotník (záda a
kotník mám zraněné = musím každý den a včera jsem zapomněla). A samozřejmě se
budu protahovat. A tím to pro mě končí. O víkendu cvičím s trenérem, tak
musím být svěží :-D.
Katko ty nejsi stará, ale máš pravdu, začla jsi pozdě s tímto agresívním tréninkem. Katko, řekni pravdu, je rozdíl ve Tvém dnešním cvičení a ve cvičení před 2 roky? Myslím kvalitu. Ano jsi na podstatne vyšším levlu, než před 2 roky, jako stará by si to nedokázala!
OdpovědětVymazat