čtvrtek 12. dubna 2012

Zničená Káťa


Jsem unavená a rozbolavěná. Nemám příliš povinností a do školy toho také nemusím moc dělat. Únava je jen fyzická. Ještě jsem tedy unavená z lidí kolem, ale čím víc se toho kupí, tím víc lhostejná k tomu začínám být. Abych řekla pravdu, tento týden se mi konečně podařilo, o co se tak dlouho pokouším. Žádné řešení mezilidských vztahů, hledání smyslu života a podobných blbin. Soustředím se pouze na trénink a svoje studium. Daří se mi pracovat jako stroj. A musím říct, že je to hodně osvobozující, a i když mě všechno bolí, tak se cítím uvnitř hodně uvolněná a odpočatá. Bohužel jsem se do téhle fáze dostala dost pozdě, už mi bude 25 let, a to už není na žádné artistické kousky, pokud člověk necvičí odmalička. Já byla odmalička nepohyblivá koule. Samozřejmě mi tady všichni říkají, že jsem ještě mladá. Ale jednou jsem se protahovala se Sofií (jo, prý ji to taky bolí :-D) a bavily jsme se o věku a cvičení. Je jí 23 let, ale shodly jsme se, že při cvičení je každý rok znát, už také cítí, že jí tělo trochu zestárlo. Sice stále vypadá dobře, mladě atd. Tyhle věci nejsou vidět navenek, ale majitel/ka těla to cítí dost znatelně.
Mistr mě už ve 23 letech odrazoval od shaolinu a sandy s tím, že jsem stará a mám cvičit jenom taiji, že je to zdraví přínosné. A já přijedu do Šanghaje a začnu s modernou :-D. Začala jsem s tím jen proto, že jsem v té době nic tradičního nenašla… A vidíte, kam mě náhoda až zavedla :-D. Můj taiji učitel mě od ničeho ale neodrazuje. Nechá mě dělat všechno, vysvětlí a povzbuzuje. Trenér mi stále říká, že je to jen o metodě, která mi vyhovuje. A moje trenérka prostě odmítla, že bych na něco byla stará nebo že by mi něco nemělo jít. Makáme na skocích s tím, že až o něco půjde a nebudu si v tom jistá, tak nemusím skákat do provazu, hvězdu můžu udělat přes jednu ruku, žádný stres. Co se týče protahování, tak je to prý jen tím, že se protahuji málo. Vyprávěla mi o sobě a ostatních. Její kamarádka cvičila tyč-šavli a měla přejít na meč-kopí, protože byla moc zatuhlá. Týden se intenzivně protahovala (a to už jí bylo 19 let) a bylo to. Když vezmu v potaz, že dřela odmalička a protahování jela určitě na víc jak 100 %, tak já bych mohla nějaký větší pokrok zaznamenat za pár měsíců. Ona týden, já pár měsíců :-D.
Vidím ale pokroky a to mě žene dál. Když mám dobrý den, tak po chvíli protahování už i tak nějak dosednu provaz na pravou nohu, a to to vypadalo naprosto beznadějně. Skoky se také zlepšily, i když jsem stále moc těžká a pomalá. Motýlka mi Du Hui pochválila, základní bailian už přestává být problémem a ostatní také snad nějak půjde. Nejhorší je XFJ, to mě ničí. Už konečně úplně chápu celý skok a dokážu říct, co se mi nepovedlo. Už končím v lehčím levém gongbu, tak ten provaz by také mohl jít.
Hodně lidí mě chválí, a to mě ani neviděli moc cvičit. Spolužáci mi říkají, že moje pohyby už vypadají líp než většina od lidí z naší třídy. To ano, ale stále to nestačí. Proto teď každý trénink něco posiluji a několikrát denně se protahuji. Pravidelně ráno po probuzení, než mi vystydne čaj, dělám na posteli provazy a rozštěp, zakončuji to kotníky. Stejně tak večer před spaním. A také když se sprchuji, tak si dávám nohu nahoru na zeď a nahřívám si nohy.
Je to ale dost nezvyk, jsem zničená. Včera jsem si dala „volný den“ s tím, že jsem lehce cvičila taiji, posilovala, provazovala a protahovala se. Zakončila jsem to masáží u nás na škole. Všichni si tam na mě chodili sáhnout a každý moje nohy komentoval stejně: „Ty jo, ta má ztuhlé svaly!!“ Moje masérka vysvětlila, že to mám z toho, jak každý den cvičím a nedostatečně se uvolňuji. Jenže já se po tréninku většinou protahuji a vždy masíruji/uvolňuji nohy. Měla jsem v plánu v pátek už normálně cvičit, jenže ráno jsem se probudila, a byla jsem ráda, že jsem došla do školy. Všechno mě strašně bolí. Ještě potřebuji delší čas na zotavení, takže dnes si dám „úplné volno“ s tím, že na posteli posílím břicho a záda, pak kotník (záda a kotník mám zraněné = musím každý den a včera jsem zapomněla). A samozřejmě se budu protahovat. A tím to pro mě končí. O víkendu cvičím s trenérem, tak musím být svěží :-D.

1 komentář:

  1. Katko ty nejsi stará, ale máš pravdu, začla jsi pozdě s tímto agresívním tréninkem. Katko, řekni pravdu, je rozdíl ve Tvém dnešním cvičení a ve cvičení před 2 roky? Myslím kvalitu. Ano jsi na podstatne vyšším levlu, než před 2 roky, jako stará by si to nedokázala!

    OdpovědětVymazat