neděle 15. dubna 2012

Zápas s plísní

Škola
Jak jsem si myslela, že po osmém týdnu jarního semestru budu mít klid, protože bude po zkouškách, tak jsem se mýlila. Mám dvě nové hodiny. V pondělí (13:00 – 15:55) něco s biologií (!!!), v úterý (9:35 – 10:55) něco o wushu kultuře a pak (13:00 – 15:55) předmět z ekonomické katedry o pořádání soutěží. K tomu by měly přibýt nějaké tréninky, ale ještě se nic neví. Ostatní dny mám ale VOLNO :-). Jen ve středu čínskou gramatiku. Na páteční čínštinu nechodím. Takže na cvičení mám stále dost času :-).
Plíseň
Péťa Kotě mi poslala chytrou houbu, tak jsem čekala na víkend, že se pustím do odstranění plísně – snad už naposledy (alespoň do zimy :-D). Směs se má nanášet malířským válečkem nebo štětcem. Samozřejmě jsem nic podobného v Auchanu nenašla a nemohla jsem si vzpomenout, kde jsem předtím viděla ten malý obchůdek s domácími potřebami. Nejblíž tomu byl štěteček na potírání masa při grilování :-). Koupila jsem ale takovou divnou houbu s rukojetí, to se zdálo jako nejlepší volba. Spolubydlící přispěla tím, že sklidila z držáku u stropu své oblečení a odešla. Abych řekla pravdu, tak jsem byla ráda, že tam nebyla, ona je ještě míň praktická než já :-). Na druhou stranu jsem při práci vzpomínala na Dannyho, když jsme spolu čistili plíseň na staré koleji, to byla legrace a ubíhalo to rychle. Takhle se to strašně táhlo. Ještě že fakt šlo o biologický přípravek, protože jsem to měla všudemožně. Nejhorší to bylo na stropě na straně spolubydlící, tam to bylo nejčernější. Prvně se použil první pytlík, prášek se rozmíchal v 10-20 l vody – tím se omyly napadené zdi. Po zaschnutí se použil pytlík B, tím se to přetřelo. Nebyla jsem si úplně jistá, jestli to dělám správně, ale snad jo :-). Zase to tu teď vypadá pěkně. A to i tím, že jsem při té příležitosti i víc uklidila, vytřela, vyprala závěsy (bez nich to tady vypadá lépe, ale spolubydlící je ráda zatahuje, tak je budu muset zítra zase pověsit). Uklidila jsem koupelnu. Smradlavé tréninkové oblečení teď před praním namáčím do octové vody a musím říct, že to opravdu funguje. Akorát to celý proces komplikuje. No, prostě jsem měla všechny úkony hezky naplánované, všechno do sebe zapadalo, ale stejně jsem skončila až někdy večer. Ale s celkem dobrým pocitem, protože jsem předtím plíseň nikdy nepotírala sama – protože se bojím výšek a šplhání. Myslela jsem ale na mamku, jak všechno neohroženě zvládne, než dorazí táta z práce. Když ji někdy vidím čistit okna, tak mi připomíná akrobatku :-). Tak jsem do toho šla s tím, že to přeci musím mít v krvi a snad na mě bude mamka pyšná :-D. Jo, a nespadla jsem, jen jednou se se mnou málem převrhla židle :-).

1 komentář:

  1. Ahoj Katko, jsem šťastnej, že jsi nespadla a neublížila jsisi, jednou to stačilo, stálo Tě to týden v nemocnici, jsi naozaj bojovnice a celé to studium Ti hodne pomáha, je z Tebe úplně jinej šlověk, tak nějak lepší, hezčí.

    OdpovědětVymazat