Studium na SUS

Hodina biochemie byla velice dlouhá a o to delší je následovné večerní studium doma na koleji. Učitelka vyprávěla zajímavě a hlavně tak, že se to dá aplikovat na trénink. Mimo jiné nám kladla na srdce, že předtím než se budeme snažit něco sníst, se máme zeptat sami sebe (popřípadě těch tabulek na obalu :-)) k čemu je nám to dobré, protože jídlo je nejen na zahnání hladu. V tělocvičně můžeme makat jako draci, ale když to zazdíme špatnou stravou, tak výsledky nejlepší nebudou. Čínská medicína má samozřejmě zmáknutou i tuhle oblast, často slýchám od Ya Qianga nebo učitelů, co teď zrovna mám jíst, co je na co dobré... Ale přijde mi, že ke každé potravině přiradili nějaké přátelské atributy, aby bez výčitek mohli konzumovat to, co jim chutná :-). V létě je například dobré jíst hodně slaná jídla. Ya Qiang mi vyprávěl, že u nich doma snídají pařený knedlík s aspoň dvěma slanými kachními vejci. A jak je jich doma hodně, tak najednou kupují 50, pokud jsou kvalitní tak i 100 vajíček, které zmizí během pár dní:-).

Další hodina, která není z wushu katedry, je pořádání soutěží (ekonomie). Měla jsem to mít ve středu od jedné hodiny. Dorazilo nás osm studentů, učitel nikde. Jedna slečna vytelefonovala,a že se sejdeme v pátek od 18:30, nedá se říct, že by to někoho vysloveně nepotěšilo. Až tedy na jednoho wushu spolužáka (o ročník výš), který v pátek má nějakou práci. Než se dostanu k hodině samotné, vytyčím tři body, které se váží ke studiu tady na SUS a v Plzni jsem se s nimi prostě nesetkala:

1) Pátek byl na ZČU malý víkend, tudíž hodin hodně málo (pokud nějaké jsou) a odpoledne by dával přednášku už jen blázen (natož večer). Tady je to jedno, minulých osm týdnů jsem měla v pátek večerní lekci od 18:50 do 21:30. A všichni jsme byli rádi, když se občas povedlo skončit ve 21 hodin. Ale ne proto, aby vyrazili do barů, což mezi čínskými studenty stále není až tak oblíbená zábava (chodí zpívat karaoke, nakupovat, JÍST... samozřejmě už se jich v klubech také najde hodně – posedávají s lahví něčeho, čemu říkají „pivo“ a popíjejí to z mrňavých kalíšků a nebo provozují něco, čemu říkají „tanec“ :-) ). Většina ze spolužáků uháněla zpět na kolej, aby mohli být na internetu (hrát hry, povídat s přáteli, koukat na filmy a seriály) a nebo na jídlo :-). Navíc je v okolí, až na pár kolemjdoucích a hladových u stánků po 11 hodině večerní dost mrtvo. Stejné je to ale i na WJC, kde je skoro všechno až na 24 hodinový Mekáč, kino atd. vše zavřené. Od centra města bych očekávala větší život, ale to skutečností jen v oblastech, které okupují cizinci. Když jsme byli na půlnočním promítání Harryho Pottera na Lidovém náměstí, sešli jsme se už odpoledne, abychom stihli nakoupit dárky na oslavu a fakt jsme si všimli, jak se postupně ulice vylidňovaly. Pokud se chcete i v takhle velkém městě trochu volně nadýchnout, noc je nejlepší dobou. Na druhou stranu si dělali kamarádi Číňané srandu, že jestli se mi povede někdy cestovat v Šanghaji autobusem sama, tak mě zvou na velkou večeři. I v nočních autobusech totiž vždy zahlédnu alespoň pár lidí.

2) Na ZČU jsem si vybírala předměty na semestr. Již při výběru jsem dostala všechny informace: kdo bude vyučovat, kde a kdy. Tady ne, to se všechno dozvíte až za pochodu. A nejlepší, že se to dozvíte, jen když jste ve správnou dobu na správném místě a nebo máte velmi dobré známosti :-). Stejné je to i se zadáním na hodiny, úkoly a zkoušky. Učitelé se už většinou pokrokově na první hodině vytasí s tím, co nás v následujících týdnech čeká. Proto také musíme mít jednu lekci 2-3 hodiny, aby stihli úvod, látku dané hodiny a rady do života :-). Tady se vybírají předměty rovnou na celé tři roky studia. A čas vědět nemusíte, protože vaší největší povinností zde je studium, takže není problém, abyste se dopravili na hodinu. Vždyť všichni bydlí na koleji, 5 minut od přednáškových místností. Tak to tady opravdu až na výjimky opravdu funguje a nikdo s tím nemá problém. Problém nastává „jen“ v případě, že se vám hodiny kryjí nebo do toho ještě pracujete... To se pak musíte domlouvat s učitelem, který se vám omluví, že nemá jinou možnost než vás nenechat projít a musíte si zdlouhavě vyběhávat zapsání jiného předmětu. Kdyby už od začátku bylo jasné aspoň to, že půjde o ranní nebo večerní hodinu, člověk by vybíral pečlivěji... A předmět není na celý semestr ale jen na půl semestru – na osm týdnů. V 9. týdnu vás čeká zase změna :-).

3) Na ZČU jsem v sylabu předmětu našla doporučenou literaturu. Tady samozřejmě nic takového nehledejte. Někteří učitelé na hodinách doporučí knihy, které by si člověk měl přečíst, ale někteří ne a hledat musíte sami – odhadnout, co je asi důležité se naučit podle přednášek. Ale když někdy nevíte předem jejich obsah, špatně se literatura hledá. A hledá se ještě hůř, když v knihovně mají čtyři výtisky knihy, kterou najednou potřebuje 32 studentů.

A těch 32 studentů se nakonec sešlo i na mé přednášce z ekonomie. A bylo nám doporučeno, abychom se jakkoliv dostali ke knize, ve které prý vše najdeme. Večerní přednáška oficiálně začíná v 18:50, my měli sraz už ale v půl sedmé. Trochu jsem váhala, jestli to zadání bylo opravdu přesné a nebo jestli to řekli jen tak obecně a mysleli tím ty oficiální hodiny od 18:50. Raději jsem tam šla s předstihem a udělala jsem dobře, tentokrát to totiž nebylo přibližné udání času, jak je tady dobrým zvykem. Podle toho jak se lidé postupně scházeli, bylo vidět, kdo má jaké kontakty a jiné páky, protože při tom středečním telefonátu s učitelem nás bylo z těch 32 studentů jen osm :-). Hodina probíhala na katedře ekonomie v zasedačce, takže jsme se tam tak tak vešli. Učitel spustil svou prezentaci a polovinu času rozebíral, co se budeme učit na dalších hodinách. Když již v samotném výkladu zmiňoval některé evropské otce ekonomie, koukal na mě tak jako že to jsou „ti od nás“, tak musím vědět, o čem je řeč, i když mu moc nerozumím :-D. Některé bych věděla, kdyby se to ovšem dalo poznat – čínština si přetvořila jména k obrazu svému, takže třeba pan Adam Smith je [já tang si mi], to člověku hned nedocvakne :-). Součástí známky je kromě diskuzí při hodinách také jedna skupinová prezentace na 15 min (5-8 lidí ve skupině), 2x odevzdat úkol (5000 znaků) a napsat „malou diplomku“. Hned na první hodině jsme dostali za úkol napsat těch 5000 znaků o reformě čínského fotbalu :-D. Naštěstí tam cizinců bylo víc, tak jsme zašli za učitelem a ten nám řekl, že pokud to není náš obor, tak to jako cizinci psát nemusíme a příště nám řekne, jak bude vypadat naše zkouška. Kamarádku Vietnamku si bohužel pamatoval z jejího bakalářského studia tady a řekl jí, že ta už by to měla zvládnout, tak ať to zkusí. Zajímavé je, že Fafa (černoch z Madagaskaru) tady bakaláře také dostudoval, ale jeho si učitel nepamatoval :-). A další hodina je až někdy v květnu, tak vlastně ani nevím, proč tolik rozebíral, co nám bude v následujících týdnech vyprávět, když hodiny odpadly.

Zajímavá wushu hodina je hodina wushu kultury, kterou přednáší můj oblíbený učitel Guo. Ten z nároků na cizince neslevil a musíme také připravit 15 minutovou prezentaci na vybrané téma. Volit jsem mohla z wushu a: filosofie, estetika, literatura, etika, film, zdraví, bojové umění. Vybrala jsem si etiku, protože se to trochu váže i k mému novému tématu diplomové práce, o kterém si chci právě s učitelem Guo promluvit – tedy pokud mi to konečně podepíše můj vedoucí. Jak mi ale bylo řečeno, zvolila jsem nyní celkem kontroverzní téma, což se v Číně moc nenosí, tak uvidíme, jak to nakonec dopadne.

Takže jak tady studuji? Čínštinu se učím zatím dál z knížek, které jsme tady dostali a už podle nich nejedeme, protože učitelka Hu nás učí, co jí samotné přijde důležité, abychom uměli. Když to dobře dopadne a kamarádka se příští rok dostane na Fudan, obor výuka čínštiny jako cizího jazyka, mohla bych dostat tipy na nějaké kvalitní učebnice :-). V mluvené čínštině samozřejmě jedu každý den. Z wushu teorie studuji, co mě zajímá a co mi bylo doporučeno. A jak se píše v knize, kterou jsem zrovna dočetla, pro studenta čínského jazyka, který mu chce opravdu porozumět, je důležité, aby studoval nejenom slovíčka, ale i Číňany samotné, jejich historii, literaturu, filosofii atd. Bez toho nelze porozumět skutečnému obsahu, protože čínština je jednoduchý jazyk pocitu. A v tom tkví i obtížnost, se kterou se potýkají dospělí cizinci. V jednom jediném znaku se skrývá obsah o mnoha vrstvách, a ty vám nepomůže odhalit učebnice čínské „gramatiky“. Takže na tom ve volném čase také pracuji… :-/