V sobotu
večer jsme vyrazili s Ya Qiangem na večeři do Xi anské restaurace a potom
na WJC, protože jsem tam už strašně dlouho nebyla a chtěla jsem si udělat
radost O:-). Původně jsem tam tedy chtěla koupit ten malířský štětec na plíseň,
se kterou jsem se plánovala potýkat v neděli. A kdyžtak nějaké tričko na
léto :-). A nakonec jsem si koupila kalhoty s trochu sníženým sedem – hnědé. A
lila tílko. Radost mi to udělalo velikou a všechno mi to samozřejmě strašně
sluší :-). I když tedy kromě všeho ostatní bych měla ještě zapracovat na svých
ochablých pažích, aby to v tom tílku nějak vypadalo, ach jo :-/.
Nějak mi přijde divné, že nejsem unavená. Asi se mi zlepšila
vytrvalost, během dne zvládnu hodně věcí, často to mám rozplánované na minuty
(ne vždy to samozřejmě dodržuji, ale občas to vyjde :-) ) a stejně pak nejsem
večer vyplivnutá. Spíš jsem pak taková vymletá, že se mi nechce dělat vůbec
nic. Ale dělám tady věci, které mě baví, které jsem si vybrala, tak se tím
nenechávám až tolik zpomalovat. O víkendu jsem cvičila, a kromě toho jsem v sobotu
nakupovala, v neděli bojovala s plísní a uklízela. Do toho se jen
trošičku učila. A bylo super na chvíli v rámci možností zapomenout na „svou
běžnou Čínu“.
Snažit se žít v přítomnosti je věc, o které hodně lidí
mluví, ale když na to přijde, tak se tomu vlastně nevěnují a omlouvají to tím,
že toho mají moc a že je to moc složité. A není :-). Jde jen o to si utvořit
tenhle zvyk a pak je člověk až překvapený, jak se mu dny natáhnou. Malé děti
mají dny strašně dlouhé… protože nemyslí na to, co budou dělat za měsíc, co je
čeká za rok… Dospělým den často uteče, ani nevědí jak. Mně to tady také občas
přišlo strašně rychlé: ráno cvičit, do školy, do tělocvičny, na kolej učit se,
vysprchovat a spát. Snažím se teď víc soustředit na všechno co dělám a je to
tak nějak plnější. I když jsem samozřejmě na konci dne víc vyplivnutá. Ale
stojí to za to. Večer si na plánuji další den a to je všechno, víc dopředu
nemyslím, pokud to není potřeba (naplánovat odevzdání domácích úkolů a podobné
věci). A pak jde už jen o to, vydržet a plán dodržet :-). Wushu teď není jen
součástí mého života, ale je to mým životem, protože… cvičím, když necvičím,
tak na to myslím, protahuji si prsty, uvolňuji zápěstí, mám wushu teorii, před
spaním se protahuji, koukám na wushu videa… :-D
Žádné komentáře:
Okomentovat