Ona je roztomilá

V jednom filmu (americkém) se kamarádi ptali: „A proč s ní vlastně jsi?“ „Ona je roztomilá.“ A v tom okamžiku bylo všem, i divákům, jasné, že to zrovna není ten důvod, proč by muž zůstával se ženou. Do Číny od nás nelétáme přibližně 13 hodin jen tak pro nic za nic. Tady je to totiž zase jinak. Důležitým atributem čínské dívky (někdy i ženy) je roztomilost. Téměř všechny se snaží vypadat roztomile (culíčky, volánky, puntíčky, barvičky…). Snaží se chovat roztomile. Které se to nedaří, alespoň to obdivuje u ostatních. Nesnaží se o to jen pár rebelek, které touží být „jiné“. Rozdíl je ale i v pojetí roztomilosti. Co je v Číně roztomilé, nám většinou přijde až moc dětinské nebo afektované. Číňané již ke mně přiřadili mnoho hezkých přídavných jmen – jsem krásná, chytrá, sexy, elegantní, vyzařuji pozitivní energii a kdo ví co ještě. Ale nejsem roztomilá. Roztomilá se často zdám cizincům (což mě dost překvapuje), ale ne Číňanům. Musím se pochlubit, od vietnamské kamarádky jsem se dozvěděla, že mě na jednom vietnamském setkání probírali a rozhodli, že jsem tady nejkrásnější cizinkou. Sice jsme tady bílé cizinky teď už jen dvě, ale nandala jsem to bývalé ruské gymnastce, která má zadek o půlku menší než já, a to se počítá :-).

Tenhle kult tady jde až tak daleko, že roztomilí by měli být i kluci. Už nevím, o čem jsme se s trenérem bavili a on celou věc uzavřel tímto: „To bych pak ale už nebyl roztomilej.“ A tvářil se, že jde o strašně vážnou věc. To vede k zamyšlení o čínské mužnosti, ale o tom zase někdy jindy :-).