Ve vedlejší tělocvičně měli v pondělí lidi z týmu
zkoušku na vystoupení, tak bylo na co koukat. V oblecích byli jen čtyři a
na koberci se střídali. První jela slečna v tmavě růžovém obleku – kopí a
meč. Měla tam pěkné části. A fyzicky to také celkem zvládala. Druhá byla cool
slečna se šavlí a tyčí. Ta měla dobré skoky, ale byla pomalejší, i když fyzička
také celkem v pohodě. Obě tyhle slečny cvičí dobře, ale skoro vůbec
nepoužívají pas. S Jane jsme se shodly, že naše učitelka, Cheng Pei je
úžasná i teď, když je starší a má malou holčičku, tady všechny strčí do kapsy.
Nejen že je rychlá, skákala skvěle, ale její práce s pasem je
neuvěřitelná, vypadá jako had. Ona sama nám během hodiny říkala, že to neměla
nijak lehké. Byla strašně mrňavá a hubená, nechávali ji tedy samotnou cvičit
v koutě. Ona tedy makala sama, stále dokola nacvičovala jednotlivé pohyby.
Až si jí všimli, protože měla svůj vlastní styl, který je nadchl. Začali ji
učit, na soutěžích byla úspěšná, ale ztratila tak něco z toho svého stylu,
protože na těchto soutěžích jsou lidé jako přes kopírák. Proto nám stále
připomínala, že si máme držet svůj styl. Nemusíme držet ruku tam a tam jen
proto, že někdo úžasný ji tam má. Důležité je mít správný pohyb a zbytek je už
na nás.
Třetí byl kluk na jižní šavli a jižní pěst. Skoky kazil při
dopadech, i když na normálních trénincích s nimi neměl problémy, a
docházela mu síla. Stejně z nich byl ale nejlepší, protože to opravdu
vypadalo jako jižní styl. A v jeho podání máte pocit, že se díváte na
nějaké divoké zvíře. Strašně u toho křičel, na krku měl obrovské žíly. A když
skončil, tak vypadal na zhroucení. I kvůli tomu, že věděl, že to nezacvičil
dobře, učitelé mu ještě spílali, jak to bylo na nic. Sedl si na zem, hned mu
ale řekli, aby se zvedl a prošel se trochu. Před druhým kolem od nich dostal
kázání.
Poslední byla slečna, která cvičí moderní taiji. Nemusela ani
skákat a už jsme ji všichni obdivovali. Sice také s pasem moc pohybů
nedělá, ale vypadá při tom strašně lehoučká, elegantní, je prostě krásná. Na
začátku byla otočená tváří k nám. Jak se rozezněla její hudba, zhluboka si
vydechla, na chvilku si zavřela oči – vypadala jako malá holčička a zdálo se,
že má velké obavy. Jakmile ale začala, proměnila se do víly. To ještě umocňovalo
oblečení. Taijistky teď rády nosí přes oblek ještě přehoz z hodně jemného
materiálu, který při každém pohybu krásně vlaje. Ona má bílý oblek a fialový
přehoz. A všimla jsem si, že měla kolem pasu ten modrý pás – podpora při
skocích atd. Při pěsti se jí všechny skoky povedly. Při tom nejtěžším, a také
posledním, měla co dělat, žilka se jí objevila i na čele, ale zvládla to bez
jakéhokoliv rozkomíhání. Meč cvičila také krásně, ale dva skoky se jí
nepovedly. Co jsem zatím viděla, tak jí učitelé nikdy nic nevytýkají, jen
trochu poradí. Po těch dvou kolech jí jen řekli, že při té její verzi flying front
kick má kopnout o něco výš. Ona to beze slova jednou zkusila a všichni učitelé
začali přikyvovat, že tak to mysleli.
Vždycky, když má tenhle tým zkoušku, dorazí více učitelů – se zaměřením
na modernu nebo na soutěže jako takové. Sedí na lavičce, jeden vyhlašuje, že se
má připravit další soutěžící, a jinak mlčí. Mezi sebou občas něco diskutují, v pauze
si ukazují různá provedení daných pohybů. Dává to tedy pocit opravdové soutěže.
A atleti mají i takový výraz – někdo naprosto soustředěný, někdo na prášky… :-D
Úplně na konci jim vytknou pár základních věcí a pro ten den je konec.
Na hudbu cvičí jen taiji slečna. Sama si ji vybrala, nechala
udělat. A prý se tady za to platí velké peníze. Úžasně jí to na ty sestavy
sedí. V rychlejším místě jí údery bubnu dokonale sedí s rytmem jejích
úderů. V některých místech jí zase doprovázejí kroky. Mám tu hudbu
slíbenou, je fakt úžasná. I Li Yang, který je spíš na pop, mi řekl, že na tuhle
hudbu se mu cvičí nejlépe, že má „ducha“.
Další věcí je, že všichni mají dvě sestavy, ale vypadají skoro
identicky. Ta taiji nejvíce. V tom rychlejším místě, kde má údery pěstí,
ve verzi s mečem používá meč. Skoky mají všichni na stejném místě, ve
stejném pořadí, stejné kombinace. Takhle mají víc sestav za hodně krátkou dobu
a vlastně nejde o žádné nové pohyby. Já takhle měla jeden pohyb stejný jak v meči
tak v kopí, ale z meče jsme ho nakonec vyhodili, protože jsme měnili
celou kombinaci. Kopí se mi teď trochu podobá novému meči, který Cai teď učil
ostatní. A hodně prvků z meče je z jeho vlastní sestavy. Nedávno jsem
viděla jeho soutěžní video.
Jak už jsem předtím zmiňovala, před týmovou zkouškou jeli
všichni hodně tvrdě – měli dva trenéry místo jednoho. A teď v tom pokračují.
Občas mi to přijde trochu zvláštní, protože když se blíží soutěž/vystoupení,
tak makají víc a víc. Těsně před i 3x denně. Jak odhadnou to dávkování, aby jim
člověk nedorazil na soutěž úplně vyplivnutý? Samozřejmě že při takové zátěži
jsou pak dvě sestavy na soutěži „brnkačkou“, ale stejně je to nakládačka.
Žádné komentáře:
Okomentovat