Wushu studium v jarním semestru

Co jsem tady, tak se moje nálady mimo jiné hodně řídí počasím. Kamarádka mi řekla, že to je věkem, ach jo :-). Naštěstí tělo počasí až tolik neovlivňuje. Samozřejmě jsem ztuhlejší, když je hnusně, ale nic mě nebolí. To bylo vidět včera – to foukal silný vítr, střídavě pršelo a byla zima. Dnes je naopak přibližně 15 °C, sluníčko, obloha bez mraku. A je mi skvěle.

Wushu studium v jarním semestru

Tenhle semestr není wushu studium nikterak náročné. Když si odmyslím tu sandu, ze které jsem se vzpamatovávala plné tři dny :-). Dál mám něco o zdravém životě (zdravotní qigong, taiji a masáže), ale tam se hrají hry na stmelení kolektivu a tak nějak mi to přišlo o ničem, tak místo toho chodím do posilovny a běhat. Máme pak ve skupinách natočit videa jako závěrečnou práci. Toho se zúčastním a mám hotovo. Zajímavá hodina je v pátek ráno od osmi. Jde o čtení starých čínských textů. Pokoušela jsem se číst tu první část, kterou učitel naší skupině zadal, ale ve slovníku ty pestré názvy úderů, kopů atd. samozřejmě nenajdu, tak jsem z toho moc chytrá nebyla. Věděla jsem jen tak zhruba, o jakou techniku se jedná. Na hodině pak každá skupina prezentuje, jak pochopila svou část textu. Naposledy jsme rozebírali sestavu 七星拳 (Sedm hvězd). Bylo zajímavé vidět, jak každý dané pohyby chápal jinak a samozřejmě vycházel ze své zkušenosti. Jinak to viděly holky, které se zaobírají hlavně krásou a zdravím a bouchnout pořádně skoro neumí. A jinak jedna slečna a všichni kluci. Všichni měli za úkol nejen předvést daný pohyb, ale ukázat jeho použití a pak zacvičit daný kousek sestavy. Já se toho neúčastním, ale sleduji to a snažím se také nad tím přemýšlet. Když se nám slečny snažily vnutit nějakou špatnou kombinaci, tak se mě učitel zeptal, co si o tom myslím. No a myslela jsem si to správně :-). Když už spolužáci nevědí, tak jim vždycky učitel přijde ukázat, jak se to dá použít, dá jim určitá vodítka. Když tyhle hodiny zrovna nejsou tak akční, tak stejně musím dávat pozor, protože učitel sedí hned za mnou. Občas se zeptá, jestli rozumím, já mu doliji horkou vodu ze své termosky do kelímku. Celá naše hodina je hodně uvolněná. S tím právě přišla včera večer spolubydlící. Přijde jí, že wushu obor je hodně uvolněný, učitelé v pohodě a spolužáci přátelští. U ní, na čínské medicíně, to tak není. Když sama za někým nezajde, nechtějí s ní moc mluvit a učitelé na ni žádné ohledy neberou. Většina učitelů tady totiž zahraniční studenty moc v lásce nemá. To je veřejné tajemství. Hlavně tedy kvůli Korejcům, kterých tady bylo na začátku nejvíce – na hodiny nechodili a pak u testů měli stále připomínky, dotazy… Naši wushu učitelé jsou víc otevření a ke VŠEM svým studentům jsou hodní. Včera jsem četla článek od svého taiji učitele, kde se zamýšlel nad wushu. Nejen že psal, že by se slečny neměly držet v pozadí, což je u Číňanek občas trochu znát, ale napsal i to, že cizinci nejsou hloupí, kolikrát jsou i chytřejší než čínští studenti. Učitel Xie má své zahraniční studenty hodně rád a není to kvůli nějakým výhodám, které by z nás měl. Za to, že jsme v jeho týmu, nedostává žádné peníze na víc (jak by to podle zdejších pravidel mělo být), ani nechce, abychom jemu nebo kanceláři něco platili (jak by to také podle zdejších pravidel mělo být). Je prostě rád, že se snažíme, a jak až tolik nerozumíme jako Číňané (a ti také nerozumí všemu, co učitel vykládá!), tak se umíme lépe dívat. Zapamatovat si sestavu mi trvá delší dobu než čínským spolužákům (ale ne všichni jsou rychlejší, někteří cvičí taiji kratší dobu než já), ale detaily vidím dříve. Když jde o páky, a není to nějaká extra vychytaná věc, tak to také většinou pochopím hodně rychle. Nestačí se prostě jenom dívat a poslouchat, chce to zapojit srdce i mozek dohromady. Zpět k těm hodinám, ještě mám volitelný tříhodinový qigong: 5 zvířat, Osm kusů brokátu a Yi Jin Jing, možná stihneme ještě jeden. Za 6 hodin se naučíme celý qigong i s těmi malými detaily, k tomu nám učitelka poví, k čemu je to dobré, jaké svaly se zapojují atd. Zajímavé je, že po těch 6 hodinách to většina dělá celkem dobře nebo aspoň chápou ty principy – i sandisti, kteří se tomu předtím nikdy nevěnovali. Opět se mi potvrzuje teorie, že pokud má člověk správné vedení, jde skoro všechno. Imitovat zvířata u Wu Xing Qi je zábava, všechno odsýpá dost rychle. Ba Duan Jin je pro mě největší utrpení. Není až tak těžké při tom mít nějaký ten „pocit“, ale ta mabu mě ničí, hlavně u pátého pohybu. Na tenhle qigong se těším ze všeho nejméně. Yi Jin Jing mám ráda ze všeho nejvíc. Vypadá lehce, žádné náročné pohyby (i když ta opravdu tradiční verze byla dost hardcore :-)), ale aby to člověk dělal správně, to není jen tak. Ty pohyby jsou mi příjemné a hlavně, fakt mi to pomáhá na záda. Neuleví to od bolesti úplně, mám tam nějak špatně poskládané obratle, ale uvolní mi to svaly okolo.

Takže co se týče školy, je to dost lážo plážo. Mimo wushu obor musíme mít ještě dva jiné předměty (= 4 kredity). Vybrala jsem si historii žurnalistiky v Číně a v zahraničí, protože tam není žádná zkouška, musíme jen napsat nějaký článek, jehož téma se dozvím příští týden. Ale je to v pátek od 18:50 do 21:30. A v 9. týdnu mi začne ještě jeden ekonomický předmět – pořádání sportovních akcí. Tam už zkouška je, navíc tam budu asi jediná cizinka, tak z toho mám opravdu vítr.

Na čínštinu chodím pravidelně jen na hodiny gramatiky, které mi něco dávají, i když naposledy to bylo dvouhodinové mučení, kdy jsme probírali odlišnosti tří slov, z nichž dvě mi přijdou významově naprosto stejná. Naštěstí existuje pár pravidel, která mi pomáhají se trefit – s 60 % přesností :-). Ostatní hodiny přínos nemám, tak místo toho cvičím. Tenhle semestr mám na cvičení fakt dost času. Chci to využít a občas se vyřídím už v úterý. Ale je to spojené i s tím počasím, které se lepší, tak se toho nebojím :-).