Tuina
Celý týden chodím zase pravidelně na taiji. Předtím jsem
odpoledne občas nešla, protože jsem chtěla odpočívat, mít víc času na učení
atd. Už mě to ale zase chytlo a je to tak správně. Co jsem v Číně, tak mě
bolí záda, se střídavou intenzitou, ale nebylo moc dní, kdy bych mohla říct, že
mě záda nebolí. Už je to asi měsíc, kdy mě to začalo bolet víc. Moc jsem to nevnímala,
protože mě to při cvičení neomezovalo a jinak jsem prostě už zvyklá. A to dobře
není. Teď pokud trochu vychladnu, vadí mi to při některých pohybech s mečem
a kopím. A bolí mě to i normálně, když se chci předklonit, „vykulatit“ záda… takže
jsem se to rozhodla nějak řešit. Minulý týden jsem se už chystala na tuinu, ale
najednou to nebolelo tolik, tak jsem nakonec nešla. Tento týden už jsem to
odkládat nechtěla. Nemám pocit, že bych se nějak zranila, spíš se mi to tak
nějak střádá. Ne vždy stihnu rychle převléct zpocené studené oblečení, večer
dlouho a špatně sedím u počítače a ne každý skok dělám správně. V úterý jsem
se tam vypravila hned, jak otevřeli. Zaplatila jsem 100 RMB za 10 vstupů a hned
se do mě pustili. Jeden kluk, začátečník, dostal za úkol uvolnit mi svaly na
zádech. Pak nastoupil další, zkušenější (taky jeden z wushu lidí), který
mi měl záda napravit. Ramena a horní část jsem měla pak hodně uvolněnou, ale
problému, který mám v dolní části mě nezbavil. Tak tedy přišel na řadu
učitel z Taiwanu, který je to všechno učí. Všechno mi pořádně prokřupal.
Křupat krk fakt nesnáším… :-D Ale i potom jsem necítila žádnou změnu. Ptali se,
jestli se cítím líp, než když jsem přišla. To samozřejmě ano. Tak že to tak
stačí, ne vše se dá vyřešit hned. Tak snad mě toho zbaví. Pokud ne, přítel mě
chce vzít do nemocnice, aby mě vyfotili :-/. Ten den jsem se cítila velice
nedobře, po večeři jsem hned zalehla. Ve dvě v noci jsem se probudila a
bylo mi ještě hůř, bolelo mě celé tělo. To je ještě zesílené pondělní sandou,
kdy měl učitel radost, že mi to u pytle jde, tak jsem se snažila o to víc, a
dva dny potom mi padaly hůlky z ruky, jak jsem ji měla namoženou.
Ve středu se skoro všechno, co se týče mého těla, v dobré
obrátilo a bylo mi fajn, cvičilo se mi taky moc dobře. Záda stále bolí, uvidím
příště. Abych se ale nenudila, že je všechno stejné, rozbolelo se mi zápěstí a
cvičit s mečem jsem prostě nemohla. Kopí šlo, stát na té ruce jsem také
nemohla. Nevadí, cvičila jsem prostě něco jiného, měla jsem i čas si jít před
taiji zaběhat a zaposilovat.
Taiji
Jsme teď rozdělení na několik skupin – soutěžní forma qigongu
Pět zvířat, tuishou a sestavy. Tuishou dělají jenom kluci, chystají se na
soutěž v provincii Shandong. Já jsem ve skupině sestav, ale zkoušíme i
aplikace. Učitel zase učí starou yangovou sestavu a začátek yi lu. Jinak stále
opakujeme všechny ostatní sestavy a snažíme se soustředit víc na detaily. Proto
jsem na FB zmiňovala tu břišní tanečnici… Jak se trochu oteplilo, všichni se teď
dost protahujeme a hodně lidí chodí běhat. Když mám na taiji „dobrý den“
(jednou týdně, opravdu!), dokážu cvičit o hodně níž než normálně, takže jsem z toho
vždycky strašně vycucnutá. Dneska jsem 56ku v kuse prostě nedala ani
jednou. Když jsem unavená, tak je pak těžké cvičení nešulit, takže když skončíme
se skupinovým cvičením, rozdělím si sestavu na kratší části. Ty části se snažím
cvičit co nejlépe, 3x za sebou bez pauzy. Pokud to nejde jinak = někdo se mnou
chce cvičit, tak to prokládám sestavami, u kterých se tolik neunavím. Mezi
sestavami se pravidelně protahuji, je cítit trochu zlepšení, ale tohle je fakt
na dlouho. V týmu teď panuje výborná atmosféra – makáme spolu, ale je i
legrace. Takhle mi to moc vyhovuje. Tang Lin Xia mě ale zničí. Jednou jsem jí
řekla, že po docvičení jsou skvělé na uvolnění sprinty. Od té doby se mě skoro
každý den ptá, kdy už půjdeme běhat. Vysvětlení, že je to nejlepší na závěr
cvičení, nebere. Dnes mě zase tahala ven. Jenže já předtím už půl hodinu běhala,
tentokrát svižnějším tempem, a nechtěla jsem si ani představit, že bych ten den
ještě běžela.
Frankie
Mám novou kamarádku, to už jsem asi zmiňovala. Dnes jsme spolu
byly na večeři. Studuje tady kineziologii a chce pak do Ameriky nebo do Kanady.
Je sice na bakalářském, ale vybrali ji k jednomu projektu – Číňané + Kanaďané.
Snaží se zjistit, jestli/jak/proč je taiji vhodné pro seniory. Na to už je
strašně moc výzkumů. Čínská strana má za úkol zkoumat kolenní kloub, Kanaďané pracují
na bocích. Ona sama prý nevěří, že by taiji bylo k něčemu dobré a považuje
to za aerobní cvičení. Stejně tak nevěří na čínskou medicínu, i když sama
přiznává, že tuina je skvělá. No, má na taiji podobný náhled jako mladí cizinci
– je to divné cvičení, příliš pomalé a nezáživné. Ne, přednášku jsem jí nedala,
povídaly jsme pak o jiných věcech :-).
Číňané mají různá anglická jména. Minulé prázdniny jsem ve
školce učila Spring (Jaro), Autumn (Podzim), Apple (Jablko), Wolf (Vlk)… Tady
na škole máme třeba Destiny (Osud – chce tím vyjádřit, že si sama řídí svůj
osud), kluk Roma, Juicy (Šťavnatá, kluci k tomu měli samozřejmě hodně
připomínek :-) ), slečna Will (je to ale klučičí jméno), můj přítel je Lincoln
(prý z nějakého seriálu, který se mu líbil, ale všechny hned samozřejmě
napadne ten americký prezident :-) ). Nejvíc mých kamarádek se jmenuje Jane,
Jenny…
Ještě jsem si vzpomněla, že moje spolubydlící si anglicky říká Bird (Pták) a jeden sanda/taiji kluk se jmenuje Judy :-)
OdpovědětVymazatTy mas jake jmeno v cinstine?
OdpovědětVymazatJe to docela zabavne-nelibi se mi moje jmeno tak si dam jine,neni problem.To by se u nas mnoha lidem libilo,protoze nejsou spokojeni se jmenem ktere jim vybrali rodice.:-)
OdpovědětVymazat