Takhle to dopadá, když někdo
kouká na věci jen svým zastřeným zrakem, promítá do ostatních své vlastní
postoje a podobně. Tak asi takhle:
1) Nepsala
jsem, že jsem lepší než všichni Číňané, i když je pravda, že nejsem nejhorší,
protože ne všichni cvičili odmalička a ne všichni teď cvičí každý den. Napsala
jsem jen, že jsem při hodinách kolikrát pozornější než ostatní a není to můj
vlastní výmysl, prohlásil to učitel Xie při nástupu. Cvičím stále špatně, tak
si snažím aspoň všechno pamatovat, číst knihy a pomalu ty poznatky začleňovat
do cvičení.
2) Věta o
Varje: „Kdyby cvičila tak tvrdě jako já tady, tak za 3-4 měsíce bude na mé
úrovni,“ mě nechválí, naopak snižuje celé mé snažení tady. Protože to, co jsem
tady zvládla já za 2 roky, ona by zvládla za 3 měsíce. Jednak to znamená, že co
si myslím já, že je tvrdý trénink, ještě nestačí. Dál, že těch 10 let
v Čechách bylo bez pár věcí velké plýtvání a pak, že na wushu prostě nemám
talent.
3) Ano,
v kanclu udělali chybu, takže náš první ročník mohl mít jeden sport zdarma.
Původně jsem sem nepřišla cvičit taiji, chtěla jsem pokračovat
v tradičním, takže jsem začala u moderního týmu ve vedlejší tělocvičně
s tím, že se tam snad něco naučím. Rychle jsem ale pochopila, že nic
tradičního tam není a než bych se tam něco opravdu naučila, měla bych už bílé
vlasy, takže jsem přestoupila na taiji, které mi doporučil Levi. Učitel mi
pomohl první hodinu a pak si mě pár měsíců nevšímal. Všechno jsem se ale
naučila, když mi to nešlo, pomohli spolužáci, první rok jsem nevynechala jediný
trénink a chodila jsem i v sobotu, tak učitel asi pochopil, že to myslím
vážně a je na mě hodný.
Učiteli Xie je jedno, co říká
kancelář, u něm mohou cvičit všichni, kdo mají zájem. Takže tam je Levi, jeden
kluk z Hongkongu, když přijede Florens, tak cvičí s námi zadarmo,
občas se ukáže Robert, Varja chodí celkem pravidelně…
4) Z Čech
jsme se už přeci dávno naučili, že ve wushu nevedou všechny cesty jen přímo, že
to chce kolikrát hodně oklik, mít velkou trpělivost, obětovat hodně věcí i
představ. Díky tomu, že jsem vydržela v taiji týmu, získala jsem hodně
přátel, takže teď můžu cvičit, co chci a vždy najdu někoho, kdo je ochotný mi
pomoct. Li Yang je výborný na modernu, je v každém větším školním
vystoupení – občas spolu probíráme techniku skoků a podobně. Qiao Di umí hodně
tradičních sestav… Mí spolužáci z wushu oboru mají také různá zaměření.
Některé holky jsou dobré na zdravotní qigong, máme tam i pár sadistů… prostě
každý má něco, takže takovouhle velkou oklikou jsem se dostala vlastně i
k tomu tradičnímu, kvůli kterému jsem sem přijela.
5)
S přítelem jsem se seznámila až po roce studia tady a nepomáhá mi zdaleka
se vším. Co zvládnu si chodím vyřizovat do kanceláří sama. Navíc má teď dvě
zaměstnání najednou. O pomoc se obracím na všechny možné strany, a je to
vzájemné. Wang Songovi jsem pomáhala s mnoha vědeckými články, které měl
za úkol zpracovat, ale nerozuměl jim, protože byly v angličtině. Strávila
jsem hodiny nad tím, abych pochopila, o čem je řeč a potom jsem se mu to
snažila čínsky vysvětlit, kolikrát jsem psala i shrnutí obsahu v čínštině.
On mi teď pomůže s kosmetickými úpravami návrhu mé diplomky. Roma mě chtěl
na dva rozhovory pro doktorandskou práci, příště mi zase pomůže on
s jedním rozhovorem. V Číně je všechno o kontaktech, o konexích.
Nejvděčnější ale jsem za to, že mám mezi Číňany i pár opravdových přátel,
kterým je jedno, že něco anglicky neumím, učíme se to spolu a pomůžou mi
kdykoliv s čímkoliv. Nebo prostě za mnou zajdou, když si chtějí pokecat –
čínsky.
No už sem se lek, že by si mi odpověděla jen tak v komentáři :D Přece jenom sem si už tak nějak zvyk že tvoje odpovědi, ať už na to co napíšu tady, nebo o čem se zmíním ve svých článcích, sou tak 6x delší než celý moje články dohromady ;) ale tak já chápu, že se ráda vykecáváš :) nic proti, někdo se prostě neumí vyjádřit v 1 větě ;)
OdpovědětVymazata k obsahu tohohle se nevyjadřuju, pouze si dělam srandu z délky, protože jinak bychom byly zase hned na začátku ;)
Jo a ještě jedna věc...to je přesně to o čem sem mluvil...na to že sme si včera vyměnili mejlů o délce průměrný knížky pro děti a zase sme toho hrozně moc "vyřešili" mi v tam píšeš jedny věci (nebudu rozebírat soukromou korespondenci) a tady mi přesně v opačnym duchu napíšeš že sem zaujatej vocas co do tebe promítá svý negativní myšlenky ;) jak sem řek, musim se ti jenom smát ;)
OdpovědětVymazatJak jsem psala, 1) ty jsi nic řešit nechtěl, protože to už nemá cenu, 2) vyřešili jsme, že jsem se ti za hodně věcí omluvila a řekla, že bych se ráda skamarádila, ty jsi mi vysvětlil svůj postoj, který chápu a respektuji. To mi přijde jako kvalitní řešení.
OdpovědětVymazatNa blogu jsem se zmínila o věcech týkajících se mého studia a života tady. V osobní korespondenci jsem se věnovala čistě našemu ne/přátelství. I v mejlu jsem ti napsala, že pořádně nečteš, co se píše, což se shoduje i s článkem na blogu.
Pokud budeš mít ještě něco, tak bych to přesměrovala zpátky do mejlů, děkuji.
Tento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatDivim se,ze stale polemizujes s Notchem je to zbytecneee.Vysvetluj volovi,ze je krasne kdyz ho vedou na porazku :-) Janka
OdpovědětVymazat