Posledních 14 dní mi přišlo jako aspoň dva měsíce.
Zase jsem se o Číňanech naučila hodně nových věcí. Už rok se snažím
s vedoucím shodnout na tématu mé diplomky, marně. 27. října 2012 byla
naplánovaná prezentace budoucí diplomky pro všechny studenty tady. Číňané to
věděli samozřejmě hodně dopředu. Většina zahraničních studentů se to dozvěděla
cca dva týdny předem – pokud nemáte ještě ani téma, tak je to dost na houby. Co
se od vás očekává?
I.
Sepsání 17 – cca 20 stránkového dokumentu (samozřejmě
v čínštině), kde kromě nesmyslů, které se každý rok jen kopírují, vypisuje
ještě: 1. Téma a význam práce, 2. Trendy a očekávaný vývoj v budoucnosti,
3. Literatura (alespoň 20 titulů, čím více tím lépe), 4. Popsat výzkum a metody
výzkumu, 5. Závěr.
V angličtině jsem to měla za dva dny. A ano,
z uvedené literatury jsem naživo viděla tak deset titulů a opravdu
přečetla tak tři čtyři. Zbytek jsem opsala z archivu, který máme
v knihovně – vybrala jsem takové odborné články v angličtině, které
se aspoň trochu vážou k mému tématu a hotovo. Když jsem měla hotovo,
poslala jsem to Dannymu, ten dodal pár připomínek a podnětů, které jsem tam
zabudovala. Dál jsem to poslala vedoucímu, který se neozýval. Pak mi spolužák
řekl, že mu prý nic nepřišlo. Zajímavé, podruhé jsem to poslala na stejný email
a dorazilo to v pořádku – jako kdykoliv předtím. Takže po týdnu mi poslal
pár připomínek. Finální verzi jsem mu už neposílala, protože nebylo moc času a
spolupráce s ním není zrovna plodná. Zkusila jsem to přeložit do čínštiny
a potom jsem to dala Ya Qiangovi, aby mi pomohl to napsat tak, aby to znělo
vzdělaně a ne ty moje jednoduché věty. Tady nastaly dva problémy: 1) má teď
práce, takže to trochu odflákl, 2) myšlení Evropana a Číňana je opravdu hodně
odlišné (ironií je, že zrovna o něčem podobném jsem psala ve své práci). Hotový
překlad jsem dostala v neděli ve 22 hodin. Musela jsem to sama upravit a
doladit překlad, kde to nesedělo s mou původní myšlenkou, takže jsem
skončila až druhý den ve 2 hodiny ráno. Už nebyl čas to dát nikomu zkontrolovat,
protože hned v pondělí jsem to musela dát do tisku. Určitě vás nepřekvapí,
že tiskárna měla nějaký problém a dělala fleky, naštěstí mi to zadarmo vytiskly
ještě jednou. Běžela jsem to odnést do kanceláře. Když jsem se vrátila na
pokoj, došlo mi, že jsem hloupá zapomněla na název práce. Prostě jsem ho tam
nenapsala. Jenže co tak narychlo vymyslet? Spolubydlící si netroufla mi pomoct,
tak jsem volala kamarádce a s ní jsem to dala trochu dohromady. Říkám vám,
čínština je neskutečně těžká, zvlášť když vám jeden Číňan řekne, že takhle to
jde, je to správně, a další se diví, co je to za nesmysl. Takže jsem letěla
zpátky do tisku. Naštěstí než jsem to vytiskla, volal mi náš třídní monitor, že
mám špatně ještě titul mého vedoucího – zdá se, že díky svému pobytu
v Americe povýšil :-D. Prozíravě jsem se předem zeptala, kolik výtisků je
třeba – 5. Aurora donesla jen 1 a byl to obrovský problém. I když každá
kancelář má tiskárnu i sešívačku…
II.
Se spolubydlící jsme se jeden den vydaly poslechnout
si prezentaci našich zahraničních spolužáků, abychom trochu vyzvěděly, o čem to
vlastně všechno je. Fafah měl začít v 15:30. V 15:20 jsme ho potkaly
u brány s tím, že už skončil, šlo to rychle. Tak super, zase nic. Nok se
šla podívat další ráno na pár Korejců a já pak ve čtvrtek na ní. Měli to
v hodně malinké učebně, která patří medicíně (naproti naší slavné
laboratoři, kde jsem trávila dlouhé dny na pokusech s vedoucím a
spolužáky, díky bohu, že je v Americe :-) ). Všichni vypadali hodně
přátelsky, jen jeden učitel byl dost přísný, ale ani ne arogantní ani
nespravedlivý. Na seznamu byla Nok první, ale po příchodu si všichni losovali
čísla. Naštěstí byla hned třetí. Prezentace hezky odsýpaly, atmosféra byla
uvolněná, učitelé se během diskuze ptali i ostatních studentů, připadalo mi to
víc jako běžná hodina. Když jsme s Nok trénovaly její prezentaci na
pokoji, vycházelo to na 10 minut. I tak se ale učitelé začali brzy nudit.
Prezentace v Číně se dělají tak, že každý slide je plný textu, který
přednášející čte, slovo od slova, aniž by udržoval kontakt s publikem. Nok
toho tolik neměla a snažila se, na mou radu, dívat do davu, ale i tak jí to
samozřejmě trvalo déle než Číňanům. No, nebyli pak zrovna moc zdvořilí,
normálně se bavili, přesedali si a tak. Ale Nok to zvládla dobře. Naštěstí se
jí na nic neptali, jen jí dali několik podnětů, všechno odkývala a bylo to.
Její nový vedoucí pověřil její starší spolužačku, aby pro Nok všechno
připravila – sepsala zprávu o diplomce, vytvořila prezentaci. Nok se to jen
naučila číst a odprezentovala. Ke všemu pak bude mít úplně jiné téma. Chápu to,
protože její obor ve v tomhle o dost náročnější – samé odborné termíny
v čínštině (žádná mezinárodní slova jako „hormon“ aspol., které jsou
stejná v mnoha jazycích, dokonce prý i Thajci je používají), zkratky…
ještě teď si pamatuji „MDA, SOD“, i když nevím, co to znamená :-D. Na druhou
stranu se dají všechny tyhle věci najít v angličtině nebo ruštině, protože
to Číňané tahají právě z těchto zemích. Co se týče wushu,
v angličtině abyste kvalitní informace pohledali…
III.
Vyrobit vlastní prezentaci už tak těžké nebylo.
Z větší části jsem jen kopírovala text z již vytvořeného dokumentu,
dala tam obrázky a trochu to rozpohybovala. Horší je ten zbytek, co prezentaci
doprovází – to znamená řeč. Všechen text jsem si hodila na papír, vytiskla,
různě vyznačila, aby mi to usnadnilo četbu, protože jsem fakt neměla čas učit
se na zpaměť všechna slovíčka. Myslím, že jsem si vytvořila dobrou metodu. Den
před prezentací samotnou jsem změnila název celé práce. Měla jsem pocit, že
stávající nevyjadřuje dobře téma práce. Bála jsem se, že se mě na to učitelé
zeptají a nebude se jim to líbit.
Žádné komentáře:
Okomentovat