Celý den mě zase vyvolávala učitelka Li z naší
kanceláře, tak jsem tam zašla. Dala mi rozvrh, který jim zaslala wushu katedra.
Jako jediná katedra projevila trochu zájem o své zahraniční studenty a
kontaktovala naší kancelář, to se cení. Podle rozpisu byly v sobotu dvě
skupiny – ranní (8:00) a odpolední (13:00). Já měla přijít na řadu v 15
hodin. No, to je pohoda.
V pátek jsem si šla vytisknout ještě řeč
v angličtině, pro případ, že by mi to dovolili. V kopírovacím centru
zrovna probíhala válka mezi majitelem a jeho dcerou, která po něm málem hodila
hrníček. Naštěstí ji maminka zastavila. Lepší dobu jsem si prostě vybrat
nemohla. Pospíchala jsem na trénink, tak se nedalo nic dělat, dala jsem jim
nejmenší možnou sumu, co jsem měla v peněžence a šla jsem, protože se tam
o mě nic nestaral. Tisk je tady dost levný. Až potom mi přítel řekl, že si
normálně můžeme vzít zpátky peníze z jejich kasy, že to tak Číňané dělají
běžně, když má majitel zrovna práci. Jo, to vědět dřív.
Naplánovala jsem si dlouhý
spánek, pak jídlo, jít do zahrady naposledy potrénovat četbu a ve 13 hodin
dorazit do učebny. V 9 hodin mi volala Jane. Pak zase v 9:30, to už
jsem to zvedla. A že potkala mé spolužáky a jde to rychle, tak bych se tam
raději měla jít podívat. Pak mi hned volal Ya Qiang, že musím dorazit do půl
hodiny, že budu brzy na řadě a odpoledne už žádné prezentace nejsou. Neřeknu,
kdyby to bylo letos poprvé… Ale každý rok mají prezentace, tak už sakra musí
vědět, že to jde rychle, tak proč pořád ještě vypisují odpolední skupinu… Naštěstí
jsem už zvyklá z pokoje vyrazit rychle, můj rekord je 10 minut :-). Jane
na mě čekala dole a šly jsme spolu. Když jsem dorazila, byli přede mnou čtyři
spolužáci. Aurora samozřejmě nedorazila. Ani jedna z nás nepočítala, že
odpoledne padne. Během čekání na můj výstup jsem s Jane ještě pilovala
četbu. Ya Qiang mi řekl, že učitelé četli mou zprávu a je to bez problémů, tak
nemusím být nervózní.
Nastoupila jsem, pozdravila
wushu pozdravem, po čínském úvodu jsem se zeptala, jestli mám mluvit čínsky
nebo anglicky (po zkušenosti s prezentací Nok, která učitele nudila).
„Samozřejmě že čínsky.“ Tak jo, ale budu mluvit pomalu, varovala jsem je.
Nevadí. Zastavili mě hned u druhého slidu a ptali se na mé téma, že se
neshoduje s obsahem zprávy. A pak už šlo všechno rychle. Nebudu to celé
popisovat, shrnu to asi tak: Jak jsem si mysleli, že ocení výstižnější název,
tak to se nestalo, a asi to bylo kamenem úrazu. Nelíbilo se mi pár věcí, které
řekli a ani to, že mě nenechali celou věc vysvětlit, já zase pochopila špatně,
o jakém problému mluvili. Když řekli, že moje téma má problém, tak jsem myslela
celé téma jako samotné. Bylo mi jasné, že je to v háji a celé dva týdny
jsem necvičila a připravovala se zbytečně. Vím, že to nemysleli špatně, ale
byly dvě věci, které mě od nich celkem namíchly: 1) „No, to je pohled cizince.“
– tak jak to řekl, to znělo, že jsem cizinka, která jejich wushu rozhodně
nerozumí, co také mohli čekat od 老外 (někdo tvrdí, že
jde o uctivé oslovení cizince – znak 老, někdo ale tvrdí, že
jde spíš o to, že jsme lidé zvenčí, kteří nerozumí a nikdy nepochopí Číňany –
znak 外 – k tomuhle výkladu se přikláním). 2) „Když
nemáš téma hotové, tak proč to tady prezentovat.“ – že téma není jasné není jen
moje chyba a kdyby bylo na mě, tak bych na žádnou prezentaci nešla. A navíc,
téma hotové je, jen jsem změnila název, to bylo celé.
Naštěstí jsem byla poslední,
potom jsme měli jít na chodbu a čekat na jejich verdikt. V té chvíli mi už
došla trpělivost, padal na mě celý svět, tak jsem řekla Jane, že odcházíme. Slušné
by bylo samozřejmě čekat, poděkovat a s úsměvem odejít. Slušná jsem tady
celou dobu, respektuji je,a světe div se, očekávám to samé. Samozřejmě že moje
diplomka neprošla a v prosinci ji budu prezentovat znovu, to je poslední
šance.
Ya Qiang a Jane mi později vysvětlili:
1. Jane se to celé také
nelíbilo, tak jsem aspoň věděla, že nejsem paranoidní. Řekla mi, že ke mně
opravdu nebyli moc slušní. Na druhou stranu chápu, že jsem s Aurorou první
cizinka na mgr. oboru wushu, takže ani jedna ze stran neví, co očekávat a jak
se s tím vypořádat.
2. Ukázalo se, že problém není
celé téma mé diplomky, ale jen název (!!!), který se neshoduje s obsahem
práce. Špatně jsem to pochopila. „Téma“ neznamená téma, ale jen „název“. Teď
teoreticky stačí jen změnit jméno a vše je v suchu. S obsahem prý
souhlasí. Jde o to, že to na ně působilo tak, že je práce nedodělaná, když
ještě nemá stálé jméno. Jojo, není to logické. Obsah byl nezměněný, ale i tak
to tedy bylo nedodělané. No, super.
3. Jak vám zní slovo
„preference“? Mně docela dobře. V čínštině prý ale nezní dost honosně na
to, aby bylo v titulu magisterské práce. Jo, to nám na hodinách čínštiny
neřekli.
4. Ani jeden z Číňanů
nepochopil skutečné téma mé diplomky, což jenom potvrzuje jednu z mých
hypotéz, které jsem v té práci uvedla :-D. Všichni si myslí, že hodlám
porovnávat metody v taiji tréninku a jaké mají výsledky (budu mít dvě
skupiny cvičenců – z Šanghaje a z Evropy). Nechápu, že jim nebylo
divné, proč tolik všude mluvím o rozdílných filosofických systémech a podobných
věcech, když chci jen porovnávat metody výuky taiji. Mě daleko víc zajímá, jaký
dopad má ne/znalost čínské kultury (čínština, čínská medicína, čínská filosofie
atd.) na volbu metod a jejich výsledky.
Úsměvné je, že kdybych to opravdu prezentovala tak,
jak to pochopili, nejspíš by mi to prošlo a měla bych teď klid. Čínské
mentalitě se víc líbí „jaká metoda a jaký výsledek“ než „proč zrovna tahle
metoda a tenhle výsledek“. Oni se nezajímají o to PROČ.
5. Zastavili mě prý proto, že
mou zprávu už měli přečtenou, takže jsem to už nemusela přednášet (je od nich
pěkné, že mě ušetřili, ale tak proč jsem se to všechno učila číst a plýtvala
časem?). A pak, kdybych byla Číňanka, můj přístup by jim prý připadal
arogantní. Nejsou prý zvyklí na to, aby jim někdo vysvětloval, proč si to téma
vybral. Všechny prezentace mají jen krátký úvod a zbytek se věnuje popisu toho,
jak to budou dělat. Proč? To je jedno, hlavně že to projde. Já věděla, že pro
ně bude těžké pochopit mou myšlenku a přijmout ji (protože přemýšlíme jinak, ne
proto, že jsou blbí a já jediná chytrá, aby mě zase někdo nechytal za slovo),
tak jsem chtěla vysvětlit, co mě k tomuto tématu přivedlo, proč si myslím,
že to má význam a na závěr jsem uvedla, co od toho výzkumu očekávám. Zhu Dong
mi poslal pro inspiraci odborné články z amerických univerzit. No, tak
jsem to udělala podobně – oni tam mají příšerně dlouhé úvody. Navíc název práce
mají také hodně dlouhý a detailní. Ale ne v Číně, oni mají rádi krátké názvy,
i když vám vlastně o práci samotné moc neřeknou. To mi také nikdo neprozradil.
A CO TEĎ?
1. Podám zprávu o výsledku
svému vedoucímu, který z toho bude rozhodně nadšený. Jane mi doporučila se
na něj vykašlat a obeznámit ho až s další finální verzí, ale tak, jsem přeci
slušná a tak, i když ne všichni kolem mě :-).
2. Stručně sepíšu celou zprávu
znovu a vymyslím několik nových názvů. S tím zajdu za svým taiji učitelem
a snad bude tak upovídaný a ochotný jako vždy. Pokud on mi pomůže a nebude mít
námitky, tak mi to projde na 100 %. Ya Qiang mi řekl, že mám jít za tím
arogantním učitelem, kterého ani Jane nemá ráda. Že prý můj taiji učitel těmhle
věcem nerozumí. Řekl, že učitel Xie má gongfu, ale o výzkumu nic neví. Na to
jsem mu odvětila, že jestli si tohle fakt myslí, tak je stejně hloupý a
arogantní jako ti ostatní učitelé, kteří tráví veškerý čas v kanceláři a o
skutečném wushu čtou jen v knihách. Na naší katedře většina učitelů spolu
kamarádí, ale ti, kteří spolu zrovna nepečou, jsou skoro vždy ze dvou táborů –
teoretici X praktici. Mám raději ty praktiky. Pravdou je, že naše wushu katedra
je slavná z velké části díky mému taiji učiteli, a pokud nějaký ten
teoretik neví, jde za ním a konzultuje to s ním. Zrovna můj spolužák Xie
Feng (máme stejného vedoucího), píše práci o taiji (bude dělat nějaké
experimenty týkající se ztuhlosti ramen při taiji tréninku), ptal se tedy
vedoucího, našeho slavného vědce, na nějaké problémy. Ten nevěděl a řekl mu, ať
najde učitele Xie a zeptá se ho. Takže asi tak.
3. Celé hotové to pošlu
vedoucímu a na prosinec připravím jen heslovitou prezentaci.
Howk
Žádné komentáře:
Okomentovat