Vypadá to, že po skoro měsíci,
kdy nám učitel u yangové 24 a
42 skoro denně vytýkal ty samé chyby, si to už většina z nás pamatuje a
místy je schopná oddělit všechny yangové sestavy, které jsme se tady zatím
učili: 24, 40, 42. Hurá. Já dneska konečně už pochopila jeden pohyb, který mi u
obou sestav přišel stejný, i když jsem rozuměla, že to má být jinak. Učitel ale
říká, že tohle je strašně jednoduché se naučit – člověk jenom musí chtít. Jeho
yang na univerzitě vůbec neučili, naučil se to sám z knížek. Po večerech
měl na stole rozložené všechny knihy o dané sestavě, které našel. Učil se
pohyby a zároveň porovnával odlišnosti. Potom vyběhl v noci na trávník
před kolejí a trénoval to. Snažím se najít knihy o těchto třech sestavách (ve
standardním provedení) v angličtině, zatím mám jen tu základní. Navíc, co
čínský cvičenec pochopí z obrázku jedna dvě, cizinec asi bude muset
studovat delší dobu. Rozhodně mě ale tohle studium baví.
Ve středu na
odpolední trénink dorazilo jen šest lidí. Než jsme se zahřáli, učitel se dvěmi
kluky trénoval tuishou. To bylo něco ho vidět. Používal jenom ty svaly, které
zrovna opravdu potřeboval, ostatní nechal odpočívat. Vždycky se na protivníka
nalepil jako žvýkačka, držel se co nejblíže. Zhan Qing Ran do něj několikrát
vrazil plnou silou, ale učitel se pohnul jen nepatrně, pohltil jeho útok.
Potom
s nám cvičil yi lu. Dlouho, protože jsme probírali pohyby do detailu.
Tentokrát bez aplikací, víc nám ukazoval pohyb pasu. Když jsme skončili, řekl
mi: „Teď chen styl už cítíš víc, viď?“ A měl pravdu. Kamarádi mi pak řekli, že
tím myslel, že jsem se zlepšila. Další den jsem si sama yi lu opakovala, abych
si zažila věci, které nám vysvětloval. Přišel ke mně a začal mě opravovat,
mluvil anglicky a cvičil se mnou. Potom jsem se ještě na pár věcí zeptala.
Hlavně na to, co mě pálí od začátku nejvíce – ztuhlé klouby, které mě omezují
v pohybu. Každý den se protahuji několikrát, ale zlepšilo se to zatím jen
o trochu. Tohle je jiné než se svaly. Proto je také jednodušší provaz než
rozštěp. Musím v protahování samozřejmě pokračovat, ale hodně věcí je o
zvyku, takže pokud se na to naučím myslet, hodně se to zlepší. A mám myslet na
správné držení těla. Když jsem to zkusila podle jeho návodu, najednou to šlo
celkem dobře. Jenže to stačí pustit z hlavy a zase to nejde.
Cvičit
s někým, kdo to fakt umí, je neuvěřitelný zážitek. Nemyslím tím jen cvičit
podle někoho hodně dobrého, který se zrovna chce předvést před ostatními a nebo
si cvičí sám pro sebe, a snažit se ho drobet napodobit. Mám na mysli opravdu
s tím někým cvičit. Učitel Xie cvičil pohyby tak, jak je zvládnu chápat na
úrovni, na jaké teď jsem. A jen s několika cíly, fa li jsme třeba vůbec
nedělali. Důraz dával na správné provedení pohybů a na pohyb těla (身法).
Řekl: „眼手身法步“
(oči, ruce, pohyb těla, kroky). To všechno spojit v jeden celek. A: „意到气到，气到劲到“
(Myšlenka vede qi, qi vede sílu.) . Učitel nám zjednodušeně často připomíná: „做什么，想什么“
(Myslete na to, co děláte). To jsou jedny z hlavních rysů taiji, které ho
odlišují od všeho ostatního.
42 yang
s ním cvičit jde strašně lehce. Myslím tím, že když cvičím podle něho, tak
mě najednou nebolí nohy, nemám tak zatuhlá ramena, dobře se mi dýchá a na konci
se necítím vůbec unavená. Ten den, kdy jsem s ním sama cvičila yi lu, jsem
byla naprosto vyčerpaná, i když jsem nebyla v moc nízkých postojích. Hodně
jsem se snažila napodobovat pohyb jeho těla, střídat uvolnění a sílu,vnímat
sebemenší detail… takže i když jsme skončili ani ne v první polovině, byla
jsem hotová. On dokáže dobře vysvětlit i těžší pohyby, protože je schopný je
rozdrobit na malinké pohyby, které očísluje, a tak to nacvičujeme. Když trochu
už zjistíme, o čem to je, pomalu vše opět spojujeme v jeden celek.
Pozorovat učitele je skvělý zážitek, cvičit s ním, to už je fakt jízda.
Takže yi lu se
zlepšila, ale soutěžní 56ka je stále bídná. Mám silnější nohy a stabilita už
není takový problém, ale jak mě zkritizovala Jane, moc u toho „létám“ = nejsem
uzemněná. Ono to jde dost špatně, když chcete být níž a zároveň máte zatuhlé
kyčle a kotníky. Každý překrok mě prostě rozhodí, protože mě do toho tělo
nepustí tak, jak by mělo. No, trpělivost… :-)
S Qiao Di
se mi také cvičí dobře. Jak spolu cvičíme ráno, nějak jsme se přirozeně sehráli
a cvičíme ve stejném tempu. Nemusíme se na sebe dívat a i když jsme zády, tak
se pak stejně vždycky sejdeme téměř ve stejný moment. Navíc máme v taiji
rádi stejné věci: qigong Yi Jin Jing, chen a wu styl (武).
Nějak nám dobře plyne energie :-D, navíc jsme holka a kluk = yin a yang. Asi na
tom fakt něco bude, protože s kluky se mi cvičí jinak. Dobře se to
doplňuje.
Žádné komentáře:
Okomentovat