čtvrtek 1. listopadu 2012

Taiji na Fudanu

Qiao Di mě pozval, abych se v pondělí večer zúčastnila hodiny taiji a qigongu, kterou vede. A že pojedeme na kole. Půjčila jsem si ho od Ya Qianga, ještě po cvičení jsem jízdu trochu potrénovala kolem administračky, protože jsem na tom už fakt dlouho nejela a hlavně – jeho kolo, to je hrůza :-D. Sedačku má strašně nízko, výš mu to samozřejmě dát nejde, obě brzy jsou dost rozpadlé, brzdí tak na 10 %, ale tady na kole skoro nikdo nejezdí rychle, všechno se dá ubrzdit nohama, tak to nevadí :-).
V 8 hodin večer na mě Qiao Di čekal před branou, už s deštníkem, protože začínalo pršet. Já měla svou nepromokavou bundu, ale na to Číňané nějak neslyší – pokud nemáte deštník nebo ten obrovský pršiplášť, tak jako byste byli v dešti nazí. Vyrazili jsme. Za rohem ale zastavil s tím, že raději pojedeme taxíkem, protože začíná pršet, nemám deštník a prý nemám dobrou techniku jízdy. Tím myslel, že neumím jet s deštníkem v ruce :-D, dal by mi totiž svůj. Tak jsem ho musela zase přesvědčovat, že mi to nevadí. Tak dobře. Jenže mi přestalo fungovat přední kolo. Chvíli se točilo a pak zamrzlo a tak stále dokola. Netušila jsem, co s tím je. Chvíli to studoval a pak zjistil, že se mi mrška nepozorovaně přetočila o 180°, takže je jasné, že to nejede… Strašně jsme se smáli. Potom cesta už ubíhala dobře. V půlce Qiao Di mlčky schoval deštník. Nevytáhl ho ani, když se pěkně rozpršelo. Prý že když ho nemám, tak on ho také nepoužije. A že se omlouvá, že prší. No, co na to říct…
Jeli jsme v klídku a povídali si, cestou jsem s sebou málem vzala jednoho stánkaře, protože jsem se mezi dva vozíky nějak nestrefila :-D. A když mě na přechodu jeden čínský pár viděl, tak zpanikařili a přestali se hýbat! Pouštěli mě, ať jedu kamkoliv, jenže mi zrovna stáli v cestě, kam jsem měla namířeno. Tak jim čínsky říkám: „To je v pohodě, já jedu zrovna támhle.“ Vymotala jsem se a ještě jsem za sebou slyšela, jak kluk říká své slečně: „Ty jo, ta mluvila plynule.“ No jasný, nejsem žádný máslo .-).
Výuka probíhá na stejném místě jako sanda. Zapsaných je 15 studentů, ale s docházkou je to podobné jako u nás – jednou 10 studentů, pak zase jen 5 atd. Než se Qiao Di dal z toho deště dohromady, poslal mě popovídat si se studenty. Tentokrát jich přišlo tak málo prý proto, že prší. Všichni to do tělocvičny budou mít max 10 minut, mají deštníky a pláštěnky, ale prší, tak prostě nikam nejdou. No a my v tom jeli na kole, to tady budeme určitě za hrdiny :-).
Náš pan učitel zapnul hudbu a začala rozcvička, ta byla moc příjemná. Dokonce i to divné kroucení pasem, zatímco ruce opisovaly kruhy, u toho jsme se smáli všichni. Samozřejmě na mě přes zrcadlo všichni pokukovali, jak to té cizince jde :-). Po rozcvičce mě Qiao Di všem představil, to jsem nečekala. Nečekala jsem, že mě tak vychválí, co se cvičení a čínštiny týče. A jedna slečna se přidala: „To bylo z tvých pohybů hned poznat.“ Číňané jsou kromě plýtvání času ještě mistry v chválení, zvlášť v tom neopodstatněném. I kdybych jen jednou mávla rukou, tak mám prostě dobré taiji :-).
Učí se qigong Ba Duan Jin, zatím jsou u prvních dvou pohybů. Potom cvičí er lu (!!!). Jen dva z nich se učili yi lu, zbytek jsou začátečníci. Qiao Di je to nechtěl učit, ale jejich předchozí trenér s tím začal, jim se to líbí (je vidět, jak nadšeně dupou a tak :-) ), tak v tom musí pokračovat. V téhle sestavě jsou naštěstí také skoro na začátku, u 5. pohybu. Tak jsem se celkem chytala. Učit se tuhle sestavu jsem teď neplánovala, ale k zahození to rozhodně není :-), uvidíme, jak schopný mám mozek. Budu se tak zase učit 2 sestavy najednou (chen er lu a yang 42) a k tomu probíráme do detailu ještě yi lu.

Žádné komentáře:

Okomentovat