Qiao
Di mě pozval, abych se v pondělí večer zúčastnila hodiny taiji a qigongu,
kterou vede. A že pojedeme na kole. Půjčila jsem si ho od Ya Qianga, ještě po
cvičení jsem jízdu trochu potrénovala kolem administračky, protože jsem na tom
už fakt dlouho nejela a hlavně – jeho kolo, to je hrůza :-D. Sedačku má strašně
nízko, výš mu to samozřejmě dát nejde, obě brzy jsou dost rozpadlé, brzdí tak
na 10 %, ale tady na kole skoro nikdo nejezdí rychle, všechno se dá ubrzdit
nohama, tak to nevadí :-).
V 8
hodin večer na mě Qiao Di čekal před branou, už s deštníkem, protože
začínalo pršet. Já měla svou nepromokavou bundu, ale na to Číňané nějak neslyší
– pokud nemáte deštník nebo ten obrovský pršiplášť, tak jako byste byli
v dešti nazí. Vyrazili jsme. Za rohem ale zastavil s tím, že raději
pojedeme taxíkem, protože začíná pršet, nemám deštník a prý nemám dobrou
techniku jízdy. Tím myslel, že neumím jet s deštníkem v ruce :-D, dal
by mi totiž svůj. Tak jsem ho musela zase přesvědčovat, že mi to nevadí. Tak
dobře. Jenže mi přestalo fungovat přední kolo. Chvíli se točilo a pak zamrzlo a
tak stále dokola. Netušila jsem, co s tím je. Chvíli to studoval a pak
zjistil, že se mi mrška nepozorovaně přetočila o 180°, takže je jasné, že to
nejede… Strašně jsme se smáli. Potom cesta už ubíhala dobře. V půlce Qiao
Di mlčky schoval deštník. Nevytáhl ho ani, když se pěkně rozpršelo. Prý že když
ho nemám, tak on ho také nepoužije. A že se omlouvá, že prší. No, co na to
říct…
Jeli
jsme v klídku a povídali si, cestou jsem s sebou málem vzala jednoho
stánkaře, protože jsem se mezi dva vozíky nějak nestrefila :-D. A když mě na
přechodu jeden čínský pár viděl, tak zpanikařili a přestali se hýbat! Pouštěli
mě, ať jedu kamkoliv, jenže mi zrovna stáli v cestě, kam jsem měla
namířeno. Tak jim čínsky říkám: „To je v pohodě, já jedu zrovna támhle.“
Vymotala jsem se a ještě jsem za sebou slyšela, jak kluk říká své slečně: „Ty
jo, ta mluvila plynule.“ No jasný, nejsem žádný máslo .-).
Výuka
probíhá na stejném místě jako sanda. Zapsaných je 15 studentů, ale
s docházkou je to podobné jako u nás – jednou 10 studentů, pak zase jen 5
atd. Než se Qiao Di dal z toho deště dohromady, poslal mě popovídat si se
studenty. Tentokrát jich přišlo tak málo prý proto, že prší. Všichni to do tělocvičny
budou mít max 10 minut, mají deštníky a pláštěnky, ale prší, tak prostě nikam
nejdou. No a my v tom jeli na kole, to tady budeme určitě za hrdiny :-).
Náš
pan učitel zapnul hudbu a začala rozcvička, ta byla moc příjemná. Dokonce i to
divné kroucení pasem, zatímco ruce opisovaly kruhy, u toho jsme se smáli
všichni. Samozřejmě na mě přes zrcadlo všichni pokukovali, jak to té cizince
jde :-). Po rozcvičce mě Qiao Di všem představil, to jsem nečekala. Nečekala
jsem, že mě tak vychválí, co se cvičení a čínštiny týče. A jedna slečna se
přidala: „To bylo z tvých pohybů hned poznat.“ Číňané jsou kromě plýtvání
času ještě mistry v chválení, zvlášť v tom neopodstatněném. I kdybych
jen jednou mávla rukou, tak mám prostě dobré taiji :-).
Učí
se qigong Ba Duan Jin, zatím jsou u prvních dvou pohybů. Potom cvičí er lu
(!!!). Jen dva z nich se učili yi lu, zbytek jsou začátečníci. Qiao Di je
to nechtěl učit, ale jejich předchozí trenér s tím začal, jim se to líbí
(je vidět, jak nadšeně dupou a tak :-) ), tak v tom musí pokračovat.
V téhle sestavě jsou naštěstí také skoro na začátku, u 5. pohybu. Tak jsem
se celkem chytala. Učit se tuhle sestavu jsem teď neplánovala, ale
k zahození to rozhodně není :-), uvidíme, jak schopný mám mozek. Budu se
tak zase učit 2 sestavy najednou (chen er lu a yang 42) a k tomu probíráme
do detailu ještě yi lu.
Žádné komentáře:
Okomentovat