Nevěřte
Číňanům, když vám řeknou: „To nebude žádný problém.“ Problém je to vždy. Pokud
se obrníte a od začátku nepředpokládáte, že vše půjde hladce, tak to přežijete
bez úhony, protože Číňané jsou kouzelníci. Tak najednou, jak se problém
objevil, i zmizí. Po tom, co náležitě projevíte své rozčarování a
nespokojenost. Mám trochu podezření, že to dělají i pro dobrý pocit. Kdyby šlo
vše bez problémů, neměli byste z toho takovou radost jako když se něco
přihodí, ale zázračně se to vyřeší, že jo… :-)
Na
čínské ambasádě v Praze už mají vymytý mozek asi i Češi. Před odjezdem do
Číny jsem se ptala, jestli je pak problém si nový pas a vízum obstarat
v Číně. A že není, mám být klidná, všechno jde hladce. Mám štěstí, že
studuji v Šanghaji, protože v Číně jsou jen dvě místa – Generální
konzulát v Šanghaji a Velvyslanectví ČR v Pekingu. Být v jiném
městě, musela bych si udělat výlet. I takhle mi ta celá sranda vyjde na cca 3
hodiny času. Paní na konzulátu je ale super, vždycky mi se vším moc pomohla.
Mám velké štěstí, že jsem tam volala ve středu, protože v pátek budou
dělat něco se systémem, takže příští týden by se také mohlo stát, že by mě
nemohli přijmout. Schůzku jsem měla sjednanou na čtvrtek, protože vyřízení
nového cestovního dokladu trvá cca 2 měsíce, a mně starý vyprší v únoru,
tak je to úplně akorát.
Dorazila
jsem tam dřív, protože jsem se ještě potřebovala vyfotit, tak abych neztrácela
čas. Fotka je větší než klasická pasová, nový pas bude totiž bioněco :-). Foťák
je 5 minut cesty od konzulátu, paní mi to ukázala pěkně z okna kanceláře,
takž jsem to ani dlouho nehledala. Navíc je to přímo po cestě na metro. Focení
bylo něco. Pánovi se stále něco nelíbilo – náušnice, řetízek, vlasy… Za 50 RMB
jsem dostala 4 fotky. Vrátila jsem se na konzulát, přesunuli jsme se do místnosti
speciálně určenou na vyřizování víz a pasů. Přepážky byly neprůhledná zrcadla,
cítila jsem se tam dost divně. Paní mě viděla, ale já jí ne. Co ale oni asi
neví, když si v kanceláři otevřou okno, tak je to zrcadlo celkem
průhledné… :-) Jejich speciální počítač mou fotku nevzal, prý tam jsem trošku
křivě. Paní se snažila fotku ostřihnout, ale nepomohlo to. Nedalo se nic dělat,
musela jsem se nechat vyfotit ještě jednou. Ještě že už trochu mluvím čínsky a
mohla jsem to fotografům vysvětlit. Normálně mám jedno rameno výš než druhé,
řekla jsem jim, aby na to dali pozor. Paní fotografka mi řekla, že to může být
i barvou oblečení, tak mi dala svůj černý kabát a stáhla jsem si vlasy do
culíku. Na konec mi ještě trochu dokreslila rameno na počítači. Byli moc hodní,
druhou várku mi udělali zadarmo. Doběhla jsem zpět na konzulát, ale co myslíte?
Ten počítač se jim mezitím vypnul! Při zapnutí se objevila modrá obrazovka,
paní ho restartovala 3x, pokaždé zamrzl… To mi bylo jasné, že hodinu od 13:00
už nestihnu, protože jen cesta metrem trvá fakt 60 minut. Ještě že jsem si
s sebou vzala knihu! Slyšela jsem pak ještě hlas nějakého pána, který mě
fakt rozesmál, protože aspoň 4x opakoval: „No, to musíme zavolat Peking, to
musí přeci řešit, ne?!“ Po nějaké době se to nějak povedlo nastartovat.
Vyplnila jsem jeden formulář, podepsala ofocený starý pas, sejmuli mi otisky
levého a pravého ukazováčku… třikrát :-) Pak jsem podepsala další formulář… a
paní mi zase hlásila, že ani tentokrát to s tou fotkou nevypadá dobře.
Vzala si mé telefonní číslo, že mi dá vědět, pokud to nedopadne. To už mi došla
trpělivost. Nezlobila jsem se na paní, jen jsem řekla, že by mi tedy měli říct,
jak se přesně nechat vyfotit (fotila mě stejná paní jako ta, která fotila
vzorovou fotku, se kterou mě k foťákovi poslali!), protože takhle bych tam
také mohla chodit pěkně dlouho a pochybuji, že příště to bude zase zadarmo. Ona
to také neví, k formuláři napsala, že jsme s tím měli problémy a ať
to nějak vyřeší, že tam kvůli tomu jezdit nebudu. To jsem sice neřekla, ale
paní je hodná.
Sjednala
jsem si schůzku na 11 hodinu, byla jsem tam sama jediná, ale i tak jsem odcházela
ve 12:30. Fotila jsem se dvakrát. Člověk se nemůže ani zlobit, oni za to prostě
nemůžou. Sami řekli, že najeli na nový počítačový systém, jenže je jenom
zpomaluje, navíc nechápou, v čem je ta výhoda, protože stejně všechny
papíry musí posílat do Prahy jako předtím. No, prostě česká normálka. A vypadá
to, že ten speciální počítač je jen jeden jediný… No, potěš koště… Světlým bodem
bylo, že i když jsem měla culík, tak mi to na té fotce moc slušelo. Překvapivě
víc než s rozpuštěnými vlasy, které dobře schovají uši :-P.
teeda, Kato, jestli te tohle neposune k sushi v dusi, tak uz asi nic :-) ZEN! :D
OdpovědětVymazat