úterý 2. října 2012

Hodina o taiji (v angličtině)


Ve čtvrtek ve 13 hodin jsem měla mít hodinu angličtiny o taiji. Samozřejmě že jsem se špatně podívala na číslo učebny a na poslední chvíli jsem ještě psala Jodymu. Ten už seděl v první lavici a čekal na mě. Myslela jsem, že se zašiju někde vzadu a budu jenom poslouchat, ale hodinu vedla učitelka, která s námi občas cvičí taiji, někdy jsme spolu klábosily, tak atmosféra byla příjemná. Nebyla jsem si ale moc jistá, jakou roli bych tam měla hrát, neřešila jsem to, nějak se to vyvine.
Mluvilo se o kořenech taiji, konkrétně kdo taiji „vymyslel“. Četla jsem pár výzkumů a v tomhle ohledu se řeší, jak kdo je otcem taiji, tak kdo to cvičení poprvé nazval „taiji quan“. Dá se ale jen těžko říct, kde taiji začíná, protože neexistuje určitý okamžik vzniku. Stejně jako u čínského národu se zdá, jako by tady bylo od počátku věků. První lidé pozorovali přírodní jevy, všimli si cykličnosti všech jevů a své poznatky využívali ve svém životě. Potom se toho chopili filosofové a vytvořili z toho ucelený filosofický systém. Učitelka uvedla hned dvě legendy, které se vážou k mýtickému Zhang San Fengovi, taoistickému mnichu. První příběh praví, že žil ve 12. století (dynastie Song). Na cestě do Kaifengu, kam ho povolal tehdejší císař, ho přepadli lupiči, byl nucen dát se na útěk. Ve snu se mu zjevil duch hory Wudang a svěřil mu umění taiji. Díky tomu druhý den dokázal porazit všechny loupežníky (prý jich bylo přes 100 :-) ). Druhý příběh vypráví o tom, jak tento mnich (tentokrát ve 14. století) žil v klášteře, odloučen od všech bádal nad tajemstvím nesmrtelnosti. Na základě souboje hada a jeřába vytvořil systém taiji. Toho „možná“ je strašně moc. Pan Stanley E. Henning pátrání po taiji kořenech zasvětil celý svůj důchový věk a pravidelně sem z Havaje létá přednášet :-).
Dál se řešily principy taiji, čím se odlišuje od jiných fyzických aktivit. Už na první pohled jsem věděla, že studenti kolem nejsou z wushu oboru. O to víc bylo fajn, že to většinu celkem dost zajímalo. Jediní wushisti jsme tam byli my s Qiao Di, který fungoval trochu jako expertní podpora. Učitelka se na něj občas obrátila pro hlubší vysvětlení nebo když si nebyla tak úplně jistá. Nebývá často, že by učitel přiznal, že něco neví. O to jsem byla překvapená, když se mě ptala na některá slova v angličtině a nebo když si nebyla jistá, jestli je to slovo správně. Byla jsem z toho celkem v rozpacích – říct jí, že to má napsané špatně nebo být za hloupou, až na to doma přijde sama? :-) Ale byla to skupinová práce. Když se někde vyskytla chyba (na jednom místě měla místo „nesmrtelnost“ slovo „nemorálnost“ :-) ), tak jsme to vyřešili společně. Zeptala se mě například, jak bylo a je to v Evropě co se týče vztahu církev – stát. Potom třeba na to, co je v taiji to nejdůležitější. Qiao Di odpověděl, že vnitřní mír. Povedlo se mi málem celou vylít mou láhev s čajem. Naštěstí jsem ji chytila včas, tak jen ohodila zeď a zbytek mi zůstal. Viděl to ale jenom Jody, který se mi samozřejmě vysmál.
Jedna slečna tam byla obzvlášť snaživá, angličtinu měla výbornou a byla doslova nadšená vším, kdyby nebyla tak roztomilá, tak bych měla záchvaty smíchu vždy, když jsem se na ní podívala.
Učitelka se fakt snažila, ale bylo vidět, že většina studentů je na tom dost špatně – většině slovům nerozuměli. Pár slov jsem viděla poprvé v životě. Rozdíl mezi mnou a jimi ale byl v tom, že jsem dokázala pochopit smysl, aniž bych rozuměla slovu samotnému. Učitelka se jim snažila dát logická vodítka, což bylo super, ale většina na to nereagovala. Snažím se teď naučit Jodyho, že angličtina se dá studovat i jinak než na zpaměť, snažím se mu ukázat pravidla, vzájemné vztahy atd. Tak uvidíme, jak to bude fungovat. Podobně jsem dnes vysvětlovala Sarah, že porozumění není jen v tom, jestli znáš dané slovo. Pokud jste tváří tvář, tak se snaž zapojit nejen sluch, ale i zrak, cit atd. Takhle funguji v každém jazyce.
Příští týden nás čekají prázdniny, takže naprosto čínsky jdeme do školy ještě v sobotu, kdy máme čtvrteční rozvrh. Takže tento týden máme: … čtvrtek, pátek, čtvrtek, neděle, pondělí… To znamená, že zítra mám tu hodinu angličtiny znovu. Slíbila jsem učitelce donést knihu, ze které se teď učím o taiji. Vydalo ji nakladatelství Pekingské sportovní univerzity a je bilingvní (čínsko-anglicky). Když jsem připravovala prezentaci o wushu literatuře pro cizince, z těch málo titulů, ke kterým jsem se dostala v naší knihovně, mi vyšla daleko nejlepší ze všech. Je to teď moje taiji bible.

1 komentář:

  1. "Příští týden", protože dřív jsem se na net nedostala. Takže ty prázdniny máme tento týden (od neděle do neděle).

    OdpovědětVymazat