pátek 22. června 2012

Shrnutí před odjezdem


Sice už nechodím do školy, ale stejně toho moc nestíhám. Blíží se mi odjezd, tak většinu času trávím buď v tělocvičně, s přítelem a nebo spím. No řekněte, nabitý program :-)).
Taiji
Taijisté se připravovali na soutěž, takže jsem každý večer cvičila s nimi. Na začátku všichni společně pod bedlivým dohledem učitele, potom se to rozdělilo na soutěžící a nesoutěžící, takže jsem cvičila s Tang Lin Xiou a hodně sama, což má také co do sebe. Zvlášť v taiji. Učitel se ale stále věnuje všem a je na mě moc hodný. Opakuji všechny sestavy, 56ku jedu na výdrž, už se mi daří dát ji celou aniž bych byla vyplivnutá. Nejvíc mě baví yilu. Je to prostě jako tradiční wushu, jenom pomalejší. I když i tady jsou rychlejší pasáže, a protože to má fajin, tak to není jenom dejchárna :-). Často bývám po dopoledním cvičení hodně unavená a na taiji se mi již nechce, ale držela jsem se a vždy šla.
Moderna
Dřu každý den. A jsem hodně překvapená, že mi tělo drží a vždy jsem schopná odcvičit, co se po mně chce. Každý večer jsem ztuhlá, ráno se mi nechce vstávat, protahování bolí. Ale jakmile začnu se základními pohyby, tak je to najednou v pohodě. Konečně mám hotové obě sestavy (meč, kopí). Du Hui mě žene hodně kupředu, i když kromě wushu mě nejvíc učí snášet kritiku, kolikrát i neoprávněnou. Vytvořily jsme poslední část meče. A hned se rozčilovala a divila, že to nezacvičím tak rychle, jak by si představovala. A že mám občas vokna. A že stále chybuji ve vyhazování meče. Aurora je v tomhle prý bezchybná. Aby nebyla po tolika letech v Číně vedle profíků. Věnujeme se tomu na konci tréninku, kdy už jsem hodně unavená, po každém pokusu (vydařeném i nevydařeném) slyším její nechápavou kritiku… dnes jsem to cvičila sama a hned to šlo líp, protože mě nikdo neprudil :-D. Meč jsem si ve středu ale zlomila, tak si do Čech přibalím ještě jeden – nový a lehčí. Sice se den ode dne lepším, ale nestačí to. Cvičebně jsem stále na úrovni začátečníka.
Zdraví
Překvapivě mi nic velkého není. Žaludek stále zlobí, ale neomezuje mě to příliš. Zraněná nejsem, jen občas se něco ozve. Večer mě bolívá krk a mezi lopatkami, když se chci ohlédnout, bolí to. Ale přes den je to v pořádku. Kotník občas, překvapivě levé koleno, kyčel bolí jen při protahování. Levý lýtkový sval mám stále natažený. Pravou ruku jsem si dnes zase narazila :-D. Takže jsem vlastně zdravá :-).
Přátelé
Mrzí mě, že v létě v Číně propásnu jednu větší wushu soutěž a několik přátel, kteří sem přiletí. Na druhou stranu je fajn se na chvíli vrátit domů, moc se těším, až vás všechny uvidím! Program mám celkem nabitý, myslím, že budu unavenější než tady, ale stojí to za to! :-) S pár čínskými přáteli jsme se v poslední době sblížili ještě víc, a to mě také hodně těší. Jane mi dneska dala jako dárek klobouk. Pamatovala si, že jsem se jednou zmínila, že se mi to líbí… Od září tady začne studovat i Olča Hábrová a přijedou noví cizinci.
Jinak, přijela se sem podívat jedna učitelka, která působí v Kanadě a dělá výzkum ohledně taiji – ne pro profíky, ale pro obyčejné lidi. Spolupracuje tady s CCTV. Pokud zítra bude čas, chtěla by se se mnou sejít. Pokud nebude, uvidíme se až v září. Je to hodně zajímavá příležitost, tak snad to dopadne. Od tohoto léta je u mě totiž na plánu začít všechno uskutečňovat, a tohle by byl příjemný start.

Žádné komentáře:

Okomentovat