K čemu že jsem se to nechala
uvrtat?
To dnešní
focení bylo až na pár detailů v pohodě. Kiki byl samozřejmě číslo jedna
organizátor. Kdyby to bylo na něm, tak bychom tam na sluníčku tvrdli určitě i
hodinu. Cestou na místo se snažil mluvit s Japoncem… asi si ještě nevšiml,
že ho Japonec nemá vůbec rád :-D. Místo pózóvání jsme to měli spíš jako
trénink, kdy nám vysvětloval, že to potřebuje mít wushu příchuť, a že tak a
tak… takhle určitě ne, to cvičíš wushu? Náš japonec nevydržel v tixi ani
pár sekund, aniž by se nekinklal, tak vlastně ani nevím. A to má za sebou
bakalářské studium wushu. Ale člověk se nemůže divit, podívejte se na nás.
V tixi sice vydržíme, ale zbytek také není žádná sláva. A co třeba náš
Bílý drak, Robert… na toho se těším, až budeme trénovat changquan :-D. Základní
wushu pohyby viděl jen jednou, když přišel na taiji :-D. Naše wushu póza pro
focení mi přišla trochu divná, ale na druhou stranu, jak všechny zbraně
směřovaly doprostřed, tak to může představovat i přátelství mezi všemi cizinci
praktikující wushu, Wushu jedna rodina, že jo :-). Na závěr jsme se ještě
vyfotili s Mirkem (kopí a meč). Když už nic jiného, tak ty fotky budou
snad pěkné. Jo, a budeme v novinách :-).
Po focení jsem
šla do tělocvičny – zacvičit si, než dorazí Aurora. Ale ta už tam byla, tak
jsem se protáhla, zatímco si ona projížděla nové části meče. Jo, měsíc před
soutěžemi si změnila půlku sestavy. Všechno jsme probraly, postěžovaly si, jak
nás bolí tělo, jak jsou naši trenéři buď divní a nebo diktátoři… Když se mi
nechce jít cvičit, tak si vždycky připomenu, co mi nedávno napsal Pedro
(Brazílie): „Jak to, že se ti nechce, kdybych měl profi tělocvičnu pět minut od
baráku a cvičil s trenérem, tak bych byl šťastný!“ Svatá pravda, takže na
to vždy myslím a je to lepší :-). Pravdou ale je, že když tady byl, tak do
tělocvičny moc nechodil, spíš chodil za holkama a do Mekáče :-D. Hodně jsme
dnes mluvily o soutěžích. No a co myslíte? „No tak jo, jasně že spolu
vyrazíme!“ A Aurora na to: „Ty jo, tak super, zjistím, kdy je další Mistrovství
světa.“ Káťa: „To ses asi po…:-D“ Jenže ona to myslela vážně, to mě dostalo
ještě víc :-D. Tak jsem situaci zachránila aspoň tím, že nejdříve půjdeme na
menší soutěže, na rozjezd… A že teda jo :-D. S taiji soutěžemi nemám problém.
A prý by bylo super, abych jela i kopí. Jo, to mi zrovna tak strašně jde. I
když, stále lépe než meč s dlouhým střapcem, tam jsem jen o chlup lepší
než naše Xena, one two three four and HOLD IT!!! :-D (http://www.youtube.com/watch?v=khHCDwpi4qk).
Ještě že jedu domů, jinak by mě uvrtala do soutěže v červenci O_o. Můj
plán je takový, že doteď jsem měla přípravné období na všechno a od nového
semestru to už budu realizovat…
BTW, když tak
zase koukám na Xenu s dlouhým střapcem… asi budu cvičit taky takhle… „now
slowly… hold it… butterfly…“ :-D Ale nejede jít to špatně, paní…
Žádné komentáře:
Okomentovat