Když
jsem si v sobotu myslela, že jsem moc unavená, to jsem ještě nevěděla, co
mě čeká v pondělí. Začátek tréninku jsem vydržela jen díky myšlence na to,
že se v úterý na všechno vykašlu a budu odpočívat. Po základech jsem
tentokrát nedělala samostatné skoky, ale rovnou části sestav, kde mám náběhy na
skoky. To mě dost rozhodilo. Sílu na skákání jsem celkem měla, ale na běh už
ne. Neplakala jsem, ale tělo se na to už párkrát připravovalo. Když mě Du Hui
poslala zase na začátek, abych pokračovala, najednou jsem se přistihla, že
nejdu na místo, ale vracím se zpátky k lavičce :-D. Chtěla jsem si prostě
lehnout a už se nehýbat. Vydržela jsem ale, protože na tu krátkou část jsem
energii vždy někde našla. A tak jsem postupovala krok za krokem až ke konci tréninku.
Když mě pak Du Hui plísnila za XFJ a za to, že hned nezacvičím poslední 4. část
meče, kterou mi zrovna ukázala, tak už jsem měla vypnuto. Aurora skončila a
procházela kolem nás, smála se na mě. Dnes mi zrovna říkala, že Du Hui je fakt
Hitler. Řekla dokonce, že nechápe, jak taková malá holčička může být tak „zlá“
:-D. Myslím, že když přežiji tuhle trenérku, tak pak už každého, a nejen
v tělocvičně. Nakonec jsem přeci jen jak ten meč tak ten skok udělala tak
nějak, že bylo vidět, že to drobet chápu. A byl konec a už jen posilování a tam
na mě „zlá“ není, takže i když to bolí, tak se na tuhle část těším :-). I
přesto mám ale pocit, že mám víc síly a malinko jsem se zrychlila (v částech,
které cvičím víc).
Na
taiji jsem původně vůbec nechtěla jít, ale přesvědčila jsem se, protože kdo se
chce zlepšit, prostě cvičit musí, že jo :-). Učitel se věnoval jenom lidem,
kteří jdou na soutěž a ještě učil taiji meč, tak jsem měla celý večer ve své
režii. Na začátku jsem cvičila s Tang Lin Xiou, ale ta byla úplně vyplivnutá,
po chvíli to zabalila. Po prvním kole yangové sestavy, jsem měla pocit, že
kyčle budou problém. Bolely a ani ošklivé pubu mi nešlo. Tak jsem se víc
protáhla a pak jsme cvičily 3x chen 56ku. A koukala jsem jako blázen. Tělo
krásně prohřáté. Mohla jsem skoro tak nízko, jak jen jsem chtěla, při
přechodech mezi postoji mě nic nebolelo, nezasekávala jsem se. Stehna mi
držela. Pak jsem dala několikrát i všechny ostatní sestavy. Dařilo se mi dobře
soustředit. Jeden Číňan, který vedle cvičil meč, se dokonce na chvíli zastavil
a koukal se na mě :-D. Po nějaké době už jsem přeci jen měla unavené nohy a
trochu mi to rušilo pozornost, tím se mi zhoršila stabilita. Ale i tak jsem
jela dvě hodiny jen s jednou pauzou na čůrání :-D. Po sestavě jsem se
prošla po koberci tam a zpět a začala cvičit znovu. Propotila jsem dvě trika a
všechno ostatní se na mě lepilo. Na závěr teď ráda cvičím yi lu – vysoké
postoje, uvolněně, fa jin. Na konec jsem si na chvíli lehla na koberec a
sledovala ostatní, jak připravují skupinovku s vějíři. Protáhla jsem se,
uvolnila nohy a vypravila se na kolej. Učitel se na mě hezky usmál, tak mě
možná cvičit i viděl :-). Měla jsem z toho obrovskou radost, ještě nikdy
jsem taiji takhle necvičila. Potvrdil se můj dojem, že uvolněnější kyčle by mi
hodně ulehčily. A vyvrátil se můj pocit, že ještě nejsou dost. Samozřejmě
nejsou, ale když jsem dobře zahřátá, tak to také není až tak hrozné. Takže už
si nestěžuji na tohle počasí, na cvičení je fakt skvělé.
Dnes jsem se do tělocvičny vypravila, abych jela podle plánu.
Základy jsem zvládla, skoky trochu také, ale pak už jsem se nedokázala
soustředit, nějak jsem se cítila unavená. Tělo sice celkem fungovalo, ale byla
jsem prostě líná. Tak jsem to všechno vzala rychleji a šla na oběd. Celý den
jsem pak přemýšlela, jestli půjdu na taiji nebo ne, nakonec jsem zůstala doma.
Doufám totiž, že ve středu budu zase trochu ve formě a půjde mi to stejně dobře
jako v pondělí večer. Volno jsem měla naposled minulé úterý. Tentokrát jsem
to plánovala na pátek, abych zvládla trénink s Caiem, ale až do pátku
prostě nevydržím. Takže jsem to dnes měla lehčí, v pátek to dám také lehčí
a na víkend to snad dobře vyjde. I když těžko říct, protože dnes jsem měla
dřepovat s činkou, ale sama jsem si na to netroufla, tak to budu dělat
zítra. A nohy se mi po tom teď zotaví až třetí den :-/. Plánovat trénink je
pěkná věda, co teprve u profi atletů, když se připravují na soutěž… Udělala
jsem si nějaké jednoduché testy na tepovou frekvenci, vychází mi to moc dobře,
tak uvidím na tréninku.
Cítím se teď celkem podivně. Tak nějak napruženě, jako kdybych
byla stále na koberci a měla začít cvičit. A to i teď, když sedím za stolem.
Nohy mám unavené, tak chodím jako kačer, ale když je potřeba cvičit, tak mě to
moc neomezuje, jen delší kusy sestavy nedávám. Myslím, že jsem se dostala opět
o schod výš, protože se takhle cítím už delší dobu, není to jenom někdy. Aurora
mi dnes dala nějaké energetické nápoje, které pijí v týmu, tak je
vyzkouším. Prý to funguje dobře proti křečím, to je dobře, protože včera už se
o mě jednou pokoušela.
Jak jsem dnes cvičila jen ráno, tak se mi podařilo sfouknout
všechno, na co normálně nemám energii (vyprat, uklidit, napsat úkol
z biochemie, blogovat :-), učit se, dobře jíst, umýt si všechny boty a tak
:-).
Žádné komentáře:
Okomentovat