Kromě té vízové
zábavy, které jsem si užívám víc, než bych si přála, se snažím po večerech víc
učit a už mi z toho jde hlava kolem. Zvlášť, když se k tomu ještě
musím učit anglicky, protože prostě neznám slovíčka jako „naběračka“,
„potřísnit“. A někdy se stane, že i když si to přeložím, tak musím hledat na
Wikipedii, protože to slovo neznám ani v češtině („kalabasa“, „tomel“
atd.). Obdivuji lidi, kteří sem přišli s žádnou angličtinou. Spolubydlící
se mi vrátila v úterý, to znamená, že zase žijeme nočním životem, protože
opět rachtá i kolem 4. hodiny ráno.
Zbytek času se
snažím cvičit. Moderna mě zatím moc nechytla, ale tělo mám po té zimě
v posilovně hodně silné, takže si nemůžu stěžovat. Měsíc jsem nedržela meč
v ruce, takže pohyby nejsou zrovna precizní, samozřejmě nic neudýchám, ale
to se dalo čekat. V sobotu budu poprvé v tomhle roce cvičit
s trenérem, tak mě to snad trošku namotivuje.
S učitelem Xie
se ale rozhodně nenudíme. V pondělí jsme měli zkoušky, kterých se cizinci
nemuseli účastnit, ale pro srandu jsme do toho také šli. Bodoval se provaz,
rozštěp, most, jak vysoko zvedneme nohy… a pak sestavy. A řeknu vám, nebyli
jsme s Levim nejhorší :-D. V úterý cvičíme od 19. hodiny večer, ale
učitel má hodinu vedle, takže sami. Vždy nás zaúkoluje a odejde: každou
sestavu, kterou umíme, 3x. Vždy 3x v kuse bez pauzy. Samozřejmě, že to
studenti nedodržovali. Zvládla jsem to až na konec, kdy už mě to po té 1,5
hodině prostě nebavilo a dala jsem si pauzy i mezi tím. Je zvláštní, že na to,
že se na tréninku teď víc děje, tak je atmosféra uvolněnější. Zároveň je to i
více individualistické, každý se má soustředit hlavně na sebe, rozhodnout si,
co a jak. Na začátku tréninku často děláme základní kopy a pohyby, protože už
je teplo.
Ve středu jsem byla
na hodině qigongu (8:00 – 11:30!) s učitelem Xie, která je pro nové mgr.
studenty. Už to mám za sebou, ale s učitelkou Lai a panem Arogantním,
takže chodím znovu. Celé to uteklo jako voda, stále jsme něco dělali a za tu
dobu jsme se naučili celý Yi Jin Jing. Sice už to cvičím třetím rokem, ale zase
jsem se dnes naučila hodně nového. Vedle na koberci probíhala hodina qigongu
pro studenty doktorského oboru. Jejich učitelka nic nedbala na to, že tam není
sama, zatímco náš učitel byl hodně zdvořilý, neměl hudbu nahlas, nevyřvával…
kromě toho, že to jsou všechno Číňané, opravdu záleží i na člověku. Učitel Xie
to pojal zajímavě – každou lekci se naučíme jeden qigong a hned potom bude
následovat průběžná zkouška. A zkouška se týká i lidí, kteří ten předmět nemají
zapsaný a jsou tam jen jako nadšenci :-D. Ještě, že už jsem si tím vším prošla
a kromě Liu Zi Jue si je pamatuji O:-).
Učitel začal učit
sestavu wu stylu (吴), který mi celé ty
roky, co jsem tady, přijde prostě nejsložitější, zatím jsem se s tím
nesrostla. A co myslíte? Dnes jsem propásla první část, protože jsem byla zase
kvůli vízu. A zbytek týdne také nebudu, protože přijede Péťa. Prostě se mi daří
už druhý týden :-). Jo a učitel nám naplánoval i běhání – 3 km, to je 7
koleček. A že já jsem nějaký běžec… Dnes jsem jela na stanici na kole (20 min
tam a 20 min zpátky) a jak je sedačka nízko, tak z toho bolí stehna víc
než normálně, a to nemusí být ani kopec. V 16. hodin jsem se přiřítila do
tělocvičny, jen hodila věci na lavičku a utíkala se zařadit, abych aspoň něco
chytila z té sestavy. Po 5 minutách konec, že se jde běhat. Neuběhla jsem
to, tohle bude fakt nadlouho. Pro dnešek mě to celé znechutilo, tak zase až
zítra… Už aby byl klid a můj svět byl zase složen jen z jídla, cvičení,
spaní a učení. Tenhle rok se zatím moc nepovedl. Ale neztrácím naději, protože
je konečně fakt jarní počasí na tričko s krátkým rukávem a po té hnusné
zimě, TO JE VĚC! :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat