Dnes
ráno šlo všechno podle plánu, vstala jsem v 7 hodin, to mám v jiné
dny ještě půlnoc. Až v metru jsem zjistila, že si nejsem tak úplně jistá,
kde mám vystoupit, ale odhadla jsem to. Přeci jen jsem tam jela už podruhé –
tentokrát ale už opravdu pro vízum. Metrem tady moc nejezdím a většinou jsem
měla štěstí, že nebylo moc lidí. Ale co jsem zažila dneska, bylo neskutečné.
Nával od začátku až do konce. VŠUDE. LIDÉ BYLI VŠUDE. Na každé stanici jsme
nabírali nové a nové cestující, i když nikdo nevystoupil. Měla jsem dobré
místo, tak mi to bylo celkem jedno, ale ostatní se strašně mačkali, tvářili se,
že je všechno bolí. Nikdo ale nevypadal otráveně, nikdo po celou dobu neřekl
ani slovo, maximálně si odfoukli. Inteligenti nastupovali s batohy na
zádech. Metrem zněly výstrahy a napomínání cestujících, aby dávali pozor na své
bezpečí, protože jsme zrovna ve špičce. Od té doby, co jsem viděla videa o tom,
co máme dělat, kdyby se s metrem něco stalo, tak se při každé jízdě cítím
tak nějak divně. Moc mi nepřidalo, když zase něco hlásili a já rozuměla jen
„nebezpečí“. Hlavně klid… Podruhé jsem znervózněla, když se blížila moje
výstupní stanice, protože už jsem viděla, jak se všichni připravují, že vypálí.
Jakmile se dveře otevřely, vystrčili mě ven. Jenže já netušila, na kterou
stranu se vydat a zůstala jsem stát, abych si přečetla ukazatele. Jenže oni by
se přese mě přehnali jako tsunami, musela jsem se uklidit na bezpečné místo,
počkat, až přejdou a potom jsem si v klidu přečetla, kam se mám vydat. Na
úřadě všechno vypadalo jednoduše – vyzvednout si pasy v prvním patře u
okénka. Fajn. Cedule v čínštině mě posílala doleva, kde ale byly jen
kopírky a nebo úzká místnost s umývárkami, která vedla na další kopírovací
stanoviště. Zašla jsem si chytře na infocentrum, jenže mě poslali na místo,
odkud jsem přišla. To samé paní od kopírek. Až Číňanka na recepci mi ukázala
správný směr – úplně někam jinam, kde byly jen cedule „kavárna“. Asi usoudila,
že bych si měla dát kafe… Naštěstí přepážky byly hned naproti, tak jsem to
všechno zvládla a na kolej se vrátila v 11 hodin. Takže už mám oficiálně
vízum až do příštího února (400 RMB) a nejsem kriminálník :-).
Žádné komentáře:
Okomentovat