Stalo
se tady celkem pevným zvykem, že se dlouho nic moc neděje a pak se najednou
všechno děje v pár dnech. 24. prosince jsem normálně trénovala a pak byla
venku s Ya Qiangem. 25. prosince jsem šla na večeři s Jane a na taiji
trénink jsem se už nedostala, protože se to protáhlo…no, hodně :-)). Ve čtvrtek
jsem musela do centra, na tréninku jsme necvičili moc, ale měla jsem
z toho dobrý pocit. Hodně jsme si se spolužáky povídali. Stačí, abych
jednou nepřišla na trénink a hned jak se objevím, Jody za mnou přijde a
starostlivě se ptá: „Ty jsi v poslední době zaneprázdněná, viď?“ To jsou
věty… V pátek bylo vše ve znamení příprav na taiji a tuishou soutěž, která
byla naplánovaná na sobotu. Náš Jin Wu Wushu obchod je hlavním sponzorem (také
se ta soutěž jmenovala Jin Wu Wushu Cup :-D), tak Ya Qiang musel na všechno
dohlížet.
V sobotu
měla soutěž začít v 8 hodin, ale zdálo se, že s tím nikdo nepočítá,
protože ještě pár minut před osmou jsem hodně lidí potkala v jídelně na
snídani. Učitelé dorazili až asi na 8:30. Zahájilo se tradičně lvím a dračím
tancem. Pár spolužáků zacvičilo, rozhodčí nastoupili a mohlo se začít.
V jedné tělocvičně se jely sestavy a ve druhé na měkkých kobercích
tuishou. Dopoledne se zápasilo ne v kruhu, ale borci se postavili na vyznačené
kruhy, ze kterých se nesměli odchýlit. Stáli proti sobě a měli se vychýlit
z rovnováhy. Kdo vypadl z kruhů nebo příliš zavrávoral, měl smůlu.
Jelo se na dvě kola, myslím že minutová. Po prvním kole se měnily strany. Tohle
je taková humánnější verze tuishou :-), ne tak nebezpečná a i rychlá, takže
rozhodčí měli co dělat. Bylo to poprvé, co se u nás tenhle typ tuishou objevil
na soutěži, takže učitel Xie na práci rozhodčích (studenti 3. ročníku bc.
studia) bedlivě dohlížel. Jen občas studentovi napověděl, co má ohlásit. A
jednou se stalo, že učitel rozhodl, že se mají přičíst rovnou dva body za
provedenou techniku, jinak jim to šlo dobře. Rozhodčí i soutěžící na tuishou
měli oblečení od Jin Wu obchodu a co si zápasníci pochvalovali bylo, že se
letos konečně z oblečení nic neutrhlo :-D. Odpoledne se už jelo normální
tuishou. Toho se Jody ale „nedožil“, měl neskutečnou smůlu, jako jediný měl
zranění. Při jedné technice dostal nečekaně po hlavě, sklaply mu zuby a roztrhl
se mu ret. To bylo někde v půlce prvního kola. Sám z toho byl víc
naštvaný než překvapený. Když chtěli zápas ukončit, odmítl to, vsál spodní ret
dovnitř, aby se mu to ještě víc neotevřelo a zápas dokončil – vyhrál ho. A
potom ho doprovodili do nemocnice, kde mu to zadrátovali. Sestavy začínaly slečny,
kluci zápasili, a pak se to prohodilo, takže takhle se všichni mohli přihlásit
do všech kategorií a vyzkoušet si to.
Ve
13 hodin jsem měla trénink s Cai Si Wu. Už mám hotovou celou sestavu
s mečem, teď se ladí detaily a snažíme se, aby to nějak vypadalo. Dlouho
jsem nebyla tak unavená jako v sobotu, na konci jsem byla úplně hotová a
musela jsem si na chvíli lehnout a dát si nohy nahoru. Ale byla jsem
pochválená, že jsem se zase trošku zlepšila. Zato motýlek se mi nepochopitelně
zhoršil. Po tréninku jsem šla hned spát, protože večer mě James pozval do kina
na film Jackie Chana. Ještě předtím samozřejmě večeře. Ten den neskutečně
sněžilo a foukal vítr. Vzala jsem si špatné boty, takže v půlce cesty jsem
měla už promočené nohy, tak jsme se museli vrátit, obula jsem si své zateplené
gumovky a bylo to najednou bez problému.
Na
pokoj jsem se dostala až po druhé hodině ráno, tak jsem v neděli vyspávala
a pak jsem s Ya Qiangem vyrazila do obchodů.
V pondělí
jsem byla ráno cvičit, ale divokém víkendu, kdy jsem stále někde lítala a byla
mi zima, jsem byla zase nemocná, tak jsem toho moc nenacvičila. Do toho mi
ještě Qiao Di napsal zprávu a ptal se, jestli nechci zajít na koncert. Už mě
párkrát zval a vždycky mi do toho něco přišlo, tak bych měla jít, navíc je
tohle dost netypická oslava příchodu nového roku, protože se jednalo o koncert
buddhistický… :-D
Žádné komentáře:
Okomentovat