středa 16. ledna 2013

Rock ´n´roll, baby!


Tyhle dva dny prostě nemohly být lepší…

Včera odpoledne se mi tak nějak uzavřel další kruh. Někteří z vás si možná ještě pamatují na Pana Arogantního ze začátků. Včera se vzdal svého oblíbeného tuishou, přisedl si ke mně a povídali jsme si přes hodinu – jen tak o životě, o škole, o cvičení, o našich plánech do budoucna. Ať už je to s jeho záměry jakkoliv, chová se ke mně zase jednou slušně, dokonce přátelsky zdraví. Ale hlavně – opravil mi velkou chybu v taiji mabu. A nebylo to jenom naťuknutí, vracel se k tomu několikrát, prakticky mi vysvětlil proč tomu tak je, nastavil mě do toho, tlačil mi do kyčlí a šlapal na stehno… bolelo to jako čert. Ale už to chápu! Potom mě pozval, že se můžu přidat k jeho studentům, které učí základy a začátek yi lu. Věnoval se mi, dokonce opravdu zná mé jméno :-). Pomohlo mi to v mnohém. A tím se celá ta naše telenovela tak nějak uzavřela. Levi mě začal učit er lu, že prý už je na čase :-D.
Večer jsem nakupovala v Auchanu a tomu byste nevěřili… Na eskalátorech ke mně přistoupila Číňanka a spustila rusky. Čínsky jsem odpověděla, že rusky neumím a začaly jsme se bavit. Když zjistila, že tady cvičím wushu, mi představila svého manžela, který stál za námi. Že prý od 8let cvičí luo han quan a bagua zhang. Vyměnili jsme si kontakty, pozvali mě k sobě domů na jídlo, a že by mě pán mohl i něco naučit. A to zrovna když přemýšlím, že mi tradiční chybí a ráda bych se učila. Už jsem říkala Jodymu, jestli by mě nenaučil něco z shaolin quan, ale protože jsou prázdniny, ještě jsme se k tomu nedostali. I kdyby to s tím pánem a paní nevyšlo, i tak mi to udělalo radost!
Po měsíci mi dorazil vánoční balíček od Dannyho z USA, to jsem měla radost neskutečnou!
A teď ta nejlepčejší zpráva ze všech a za celou dlouhou dobu co cvičím wushu:
Jak jsem již psala, v sobotu mě trenér Yang pochválil. Dnes mi Cai po QQ ještě pověděl, co předtím zapomněl, protože chtěl se svým trenérem probrat své záležitosti. Když jsem si tam trénovala svoje a oni dva se bavili, trenér Yang se na mě ptal a Cai mu pověděl můj příběh – kdy a proč jsem sem přišla, co cvičím a proč. Už jsem říkala, že pan Yang je ve wushu komunitě hodně vážený, že jo. A jeho příklad mě kolikrát dodal kuráž v tom, že člověk nemusí být skvělý atlet, ale i tak může být i skvělý trenér. On sám necvičil nijak oslnivě. V jeho době byly skoky 540° pecka největší a on dával dobře a vždy jen 360°. A teď je váženým trenérem, všichni jeho svěřenci skáčou 720°+mabu bez problémů. A i po zranění kolene se většina z nich může vrátit. Du Hui, se kterou v úterý trénuji, je toho příkladem. Říká se o něm, že mu stačí jeden pohled a pozná, jaké jsou vaše možnosti. Samo za sebe mluví i to, že ho Aurora uctívá, a to je co se týče trenérů a jejich znalostí hodně kritická. No prostě – řekl, že necvičím špatně, 不错, že cvičím lépe než Aurora (to jsem vyvalila oči nejvíc) a že v létě můžu na šanghajskou wushu soutěž. A že prý určitě neskončím poslední. To bych si musela zlomit meč, zakopnout se… mimochodem, tohle všechno se mi děje normálně, takže nejásejme… :-D
Po 2,5 letech cvičení moderny, kdy jsem to nebrala až tak vážně, protože na to nemám talent, jen mi ten pohyb prostě dělá radost… po mnoha zraněních, z nichž dvě (záda, kyčel) se mi táhly celý rok… po mém dramatickém zranění nosu (ze kterého se vyklubala mrňavá jizva vedle nosu :-D) a ruky (jeden steh :-D)… hlavně po tom, co jsem to několikrát chtěla vzdát s tím, že to nemá smysl, cvičím stále na nic a jen se v tom plácám… Když jsem dorazila do tělocvičny s náplastí na nosu, Pan Arogantní, i když jsme se v té době už nebavili, mi starostlivě pověděl: „Ty bys měla cvičit jen taiji, moderna je pro tebe moc nebezpečná!“ On sám toho nechal, když jednou dopadl XFJ do provazu tak, jak by kluci neměli… :-) Sice to není hmatatelné jako nějaký diplom nebo medaile, ani ve skutečnosti necvičím dobře… ale i tak je to pro mě největší zpráva za celou tu dobu, co cvičím. No, přiznám, brečela jsem jako želva! :-) Teď už fakt věřím, že jde všechno…

Žádné komentáře:

Okomentovat