pondělí 22. září 2014

První neděle

Neděle už byla fajn, snad mi to v pondělí nepokazí, protože takhle by se mi tady i líbilo. Zjistila jsem, že to s předměty nebude tak divoké, je toho méně než na magisterském studiu. K tomu tříhodinovka qigongu a cosi u sandařů.
Můj spolužák z Kamerunu jménem Rodrigue alias Mike se zná se studentem novinařiny z Beninu, který mimo jiné studoval také s Lin Feiem, se který se také znám... :-D Ten student se čínsky jmenuje Taiji a anglicky myslím Godwill. Prý je to několikanásobný šampion Afriky v Taijiquan, na krku se mu houpalo už 22 zlatých medailí... No tak to jsem ho musela vidět! J Večer jsme šli před Administračku cvičit. Vypadal strašně hubeně, tak jsem si říkala, že to bude nějaké zdravotní Taiji a ono ne. S Mikem jsme si oběhli několikrát areál a pak jsme se protahovali. Že jsem až takhle zatuhlá jsem netušila... Snad mi nic nepřetáhli, se s tím moc nepárali. Některé cviky byly hodně užitečné, tak je taky zařadím do protahování. Jinak se mi zase osvědčuje Suzuki na strečink. Pak jsme cvičili nějaké základy pro qigong :-/ a dál základní pohyby ze stylu yang. Vlastně šlo o první tři pohyby z 24ky, jen se dělaly stále dokola a na obě strany. A jak cvičí? Přiznám se, že si nejsem jistá. Co se týče chyb, tak v rámci svého provedení tam chyby snad ani nemá a pravidla má najeté dohromady i s aplikacemi (prý doma trénuje policisty :-/). Možná takhle cvičil jen pro nás, aby nám to bylo jasné, ale přestože to zdůrazňuje, tak mu pohyb z pasu nevycházel, ale rozhodně patří k tomu o hodně lepšímu. Tak snad ho uvidím cvičit něco delšího, abych byla moudřejší. Jinak to cvičí soutěžně, to znamená nízké pohyby,vytáhlé ruce, rovná záda... Byl tam tentokrát i jeho učitel, nějaký Číňan, ukázalo se, že když studoval na SUS, tak měl stejného vedoucího jako mám teď. Ten mě párkrát opravil. Viděla jsem je pak něco jako changquan, no nevím, bych toho musela vidět víc. Rodrigue prý Taijiquan dlouho necvičil, jeho hlavní věcí je Jeet Kun Do, doma měl vlastní klub. Viděla jsem nějaká videa a hýbat se umí, ale jinak se v tom moc nevyznám. Domluvila jsem se s nimi, že když budu mít čas, připojím se a budu cvičit chen 56. V tom se snad nebudeme tolik lišit. Hlavně budu ráda, že se na mě konečně někdo taky podívá a trochu mi pomůže, protože neučí blbosti. Tuishou prý cvičit v Číně nechce,protože prý na něj Číňané koukali divně a nechce mít problémy. No, netuším, co za problémy by mohl být, ale na zápasy budu muset hledat zase jinde. V Beninu se s Lin Feiem snažili naklonit vládu k Wushu a Taijiquan, ale marně, proto se sbalili a odjeli zpět do Číny, kde pracují, cvičí si pro sebe a sem tam někoho učí. Řekl mi, že se tohle klidně může stát i mně – že narazím na hlupáky, že se budu muset podřizovat, že mě budou pomlouvat... on než aby se sklonil, odešel. I kdyby, tak Čína určitě nebude místem, kde bych hledala útěchu :D.

Jinak jsem si dnes koupila Feiyue, už dlouho jsem v nich necvičila. Půjdu si zajistit kartu do kina za kolejí, s tou jsou tam filmy za 30 RMB, i 3D. Občas jsme tam chodili, tak v tom budu pokračovat :-). Když jsem u těch filmů, Číňané fakt strašně cenzurují. V jedné recenzi na nové X-meny jsem si přečetla, že tam bude Hugh zezadu celý nahý! No, tak to jsem na to musela jít do kina, abych si to užila. A ukázali ho jen po ramena a konec... Takže jsem si musela počkat až domů na tu "opr„vdovou" verzi J. V letadle jsem si chtěla pustit zase Cop Out s Bruce Willisem a prostě se na to nedalo koukat. Místo „motherfucker“ tam bylo něco jako „motherlover“, když už nevěděli co s tím, tak to prostě okatě vystřihli. Na hotelu jsem se po dlouhé době dostala k čínské televizi. Zrovna tam dávali nějakou realit show, kde soutěžili otcové se dětmi v různých disciplínách. Čím hůř se dítě chovalo, čím hlasitější, špinavější... tím bylo roztomilejší, tím větším favoritem na výhru bylo. Za co by u nás děti dostaly pár facek, tam bylo nejenže tolerováno, ale hlavně vyhledáváno. Na cestě na kolej jsem se potkala s mým bývalým trenérem Cai Si Wu. Jak mě viděl, tak hned seskočil z mopedu a přiběhl, abyhom si popovídali. Stáli jsme tam dlouho, ale to nejdůležitější jsme probrali. Je to jeden z mála Číňanů, kteří znají logiku a používají ji. Na pokoji bylo odpoledne asi 5 Vietnamců. Dvě nahoře v posteli, další na židli, jiná holka na židli, její sestra (pravá) jí zaplétala copy... No, jestli mě tam nechají, tak se se svou asociálností můžu fakt rozloučit :-D. No a na mojí posteli byla peřina jinak, než byla včera... a já tam nespala... Cestou na hotel jsem potkala Annissu, postěžovaly jsme si na školu a na Číňany a bylo hned lépe :-).

1 komentář: