Ve čtvrtek jsem začala zase trénovat
a dnes jsem už celá zničená, a to je teprve sobota a nebyla jsem v plném
zápřahu. Protože nemám stále palec úplně v pořádku, tak trénuji jen skoky
a na závěr posilování – 2 hodiny dokáží pěkně vyčerpat. Na druhou stranu,
protože se teď můžeme zaměřit jen na tohle, tak je to celé uvolněnější a víc se
věnujeme detailům. Pomalu se to všechno lepší. Jenže opravdu pomalu :-D.
Bailian 360° + mabu už máme, tak jsme zvýšili laťku na 540° + mabu. Motýl jde
dobře, tak časem snad přidáme i točeného motýla, u nás se tomu prý říká „sudy“
:-). XFJ je celkem boj, protože to mám skákat z místa do mabu. Největší
problém – kromě slabého těla, je psychika. V ČR jsem cvičila cca 10 let
tradiční, za tu dobu mi nikdo neřekl, že jsou i pohyby, které chtějí uvolnění,
všechno jsem dřela plnou silou, svaly stále napjaté. A po takové době se to jen
hodně těžko mění. Jakmile se mi ale podaří se před skokem uvolnit, tak je
výsledek o dost jiný, lepší. Posilování taky není sranda, ve čtvrtek jsem dostávala
do nohy křeče už během posilování. A pak na taiji skoro v každém mabu :-D.
Teď je sobota večer a belhám se jako stará babička… ale myslím, že jsem na
dobré cestě :-).
V sobotu na taiji jsme víc
probrali qi gong Ba Duan Jin, není to můj nejoblíbenější, ale rozhodně je to
cvičení velice příjemné. Potom dorazil Wael (Španělsko) a byly zmatky. Wang
Song mu měl pomoci všechno zařídit, ale ten taky nic nevěděl. Tak jsem se ho
ujala, než dorazil můj vedoucí Zhu Dong, přes kterého se tohle všechno
zařizuje, přivedl mu slečnu, která ho má učit asi bagua nebo co… když jsem se
ho ptala, jaký tady má na těch 10 dní plán, tak prý meč, tradiční chen a
qigong. Zeptala jsem se, jaký qigong. Vyjmenoval mi asi 6 qigongů, které už
„umí“… Rozumím, že když cizinci přijedou do Číny na hodně krátkou dobu, tak se
hlavně chtějí naučit co nejvíce věcí najednou… Jenže tihle Španělé a Italové
sem jezdí každý rok, v Evropě občas také cvičí s Číňany, tak být na
jejich místě, spíš bych si našla Mistra a trénovala své gongfu. Dnes zrovna
učitel řekl, že naučit se hodně sestav není těžké, ale mít dobré gongfu, to už
chce fakt trénink a trvá to. Wael třeba chodí soutěžit s chenem 56, ale
stále na něm má co opravovat. Když učitel dnes tuhle sestavu učil, Wael si to
cvičil podle sebe. Tak to je pak těžké…
Už se mi vrátila slečna
z Hongkongu, takže zase trénujeme tuishou. Tam skončila druhá, za naší
Zhang Ming Zhen :-). Dnes jsem nebyla zrovna ve formě, protože jsem měla
unavená stehna ze dřepování s činkou, menstruaci a palec stále není 100%
použitelný, takže jsem tu část ruky nemohla používat a ještě si na ni dávat
pozor. Ale jinak to šlo, občas jsem nějakou tu sílu našla. Už se maličko učím
naslouchat jejímu tělu, abych tak trochu věděla, ale stále mi chybí technika. A
bez té, to je fakt jen přetlačování. Měly jsme ale i silné momenty :-). Jednou
mi chlapi i zatleskali, že jsem ji pěkně přehodila O:-). Když už padáme, tak se
snažím nepadat na ni. Jenže na druhé straně už ta snaha tolik nefunguje. Jednou
jsem dostala do brady a ještě mi šlápla na kotník :-D. Obě jsme dnes odcházely
se škrábanci všude možně :-D. Kluci jsou rozvážnější a opravdu techničtější,
holky jsou vždycky divoké, pobíhají kolem dokola a kolikrát jsou ty pohyby fakt
nepředvídatelné. V té chvíli se snažím o to, co říkal učitel – prostě
jenom tak vlát a nechat je, ať se unaví… no, přeci jen vážím o dost víc :-D. Je
to pro mě ale dobrá škola i v kontrole emocí, protože i když vím, že to tak nemyslela, tak
mě hodně věcí dokáže naštval a pak by to lítalo. Mít možnost to tady trénovat
s někým každý den, tak myslím, že bych se do toho snad i dostala.
V neděli odpočívám, dám si
dohromady plán na léto, vyprovodím přítele – jede na 3 měsíce pracovat do
Ningba, a od pondělí znova…
Žádné komentáře:
Okomentovat