Číňan vám dal sám od sebe pěkný
dárek? Pozval vás na večeři? Jestli si myslíte, že jste natrefili na nějakého
fajn, štědrého a nezištného Číňana, tak se z 95 % mýlíte. Samozřejmě že
kolem sebe nějakého takového „opravdového“ dobrodince máte. Tak jednoho… Najít
si mezi Číňany skutečného přítele je pro cizince úkol téměř nesplnitelný,
člověk se kolikrát spálí, než se to naučí prokouknout a postavit se k tomu.
Téměř za vším je totiž nějaký účel. Nemluvíme jen o tomto týdnu, tomto měsíci… může
se to k vám vrátit i v horizontu několika let. Váš „dobrý kamarád“
vás požádá o službu a samozřejmě nemůžete odmítnout, protože on vám pomohl
tehdy a tehdy… bylo to strašně obtížné, ale on to zvládl. Ale jo, můžete
odmítnout, tím jste ale skončili. Cizinec, který Číňanům moc nerozumí tuhle
změnu ani nepozná, protože Číňan bude dál slušný, usměvavý a upovídaný. To se
všechno pozná časem, kdy to člověk nejméně potřebuje.
Platí tedy, že přijmete-li dárek, jde
o nevyslovený závazek. Nedávno jsem například dostala krásnou kaligrafii od
Dráčka, je to jeho profese. Chtěl nás ještě víc spojit, pracujeme spolu totiž
na jednom projektu a navíc – chtěl se vytáhnout, jak je strašně dobrý, abych o
něm náhodou nezapochybovala a nevybrala si někoho jiného. Qiao Di mě naučil
jednu taiji sestavu s mečem a včera za mnou přišel: „Pomož mi najít taiji
školy v Dublinu, jestli bych tam mohl v létě učit.“ Už žádné „prosím“,
„měla bys čas?“. Trenér po mně potřeboval pomoc s vízem na Ukrajinu. Naštěstí
jsem to zvládla a mohla si tak nárokovat jeho čas, aby mi pomohl s mečem,
tentokrát bez poplatků. Uvedla jsem to hodně doslova, ale bez přehánění to
takto funguje. Proto, jak říkala Jane, není třeba mít hodně přátel. Stačí pár,
protože ti mají své přátele, ti mají své… a takhle máte obří síť lidí, kteří
vám pomohou, když je třeba. Takhle se může taky stát, že budete pomáhat někomu,
koho jste v životě neviděli, protože ten má kamaráda, ten má kamaráda…. a
jeho kamarád je vaším kamarádem, který vás o tu službu požádal. Doma když jsem
někomu pomohla, tak prostě jenom proto, že jsem mu pomohla a je to. Stejně tak
to vnímám i u mých dobrých přátel cizinců. Tak snad nejsem naivní.
Že to dramatizuji? Levyho kamarád se
oženil s Šanghajkou, byli spolu sedm let. Po této době konečně našetřil na
byt. S cizinci je to v Číně složité, tak to nechal napsat na
manželku. A teď
je v rozvodovém řízení, které si
nepřál…
Varovali mě, abych nekývla na každé
pozvání na jídlo. Někdo vás pohostí, vy mu jste vděční. Udělá-li to tak
několikrát, má vás jako na dlani. Proto když už musíte, tak příště pozvěte vy a
zaplaťte, aby se to vyvážilo. Pozve-li vás na jídlo a seznámí-li vás se svými
přáteli… když tito lidé budou něco potřebovat, je slušnost jim pomoct, protože
potom v jejich očích klesne hostitel, který je s vámi seznámil = váš
kamarád. Někteří vám ohlásí dopředu, že tam bude víc lidí. Ale někteří si to
nechávají jako překvapení. No a někteří se rádi chlubí, že mají mazlíčka
cizince. Neskutečně totiž stoupnou na sociálním žebříčku.
Ať už jste na tom s kamarádem jakkoliv,
většinou platí, že když jde do tuhého, každý si musí hledět
Rada na závěr: Nebojte se ze sebe
udělat hlupáčka, na všechno se ptejte stokrát, na jednu věc pokládejte hned
několik různých otázek… uvidíte, jak se najednou odpovědi budou lišit. Prostě dokud
není všechno naprosto jasné. Nejlépe napsané na papíře :-).
Žádné komentáře:
Okomentovat