Ve zkratce

Léto je v Šanghaji letos na umření – obrovská horka, vysoká vlhkost, vzduch se většinu času nehýbe… miluju bouřky! To si vyjdu i jen tak před kolej a nechám se trochu svlažit, protože i sprcha nám teče teplá – studená voda teče jen v zimě.

Začátkem léta jsem byla v Yu Yao za přítelem, jinak za mnou jednou za 3 týdny jezdí na návštěvu, na 1,5 dne, zbytek času jsem tady víceméně sama. A jak je horko, tak mi to ani tolik nevadí, protože se mi nikam nechce chodit, už takhle se sprchuji cca 4x denně.

Letos mám co se zdraví týče docela smůlu. Když opominu letní nevolnosti, kdy se mi po každém jídle udělá špatně, přes den do sebe většinou nic kromě tekutin a melounu nedokážu dostat a pak večer mám hrozný hlad a snědla bych všechno na co přijdu… Tak jsem měla něco s očima, že jsem na jedno pár dní neviděla. Teď mám pro změnu opuchlé obě oči – mám podrážděnou kůži kolem nich + víčka – od potu. Před dvěma měsíci jsem si zase propíchla ruku, to už víte. Kyčel občas zlobí, ale není to tak hrozné jako levý kotník a achilovka, tam je to horší. Do toho jsem si na tréninku něco udělala s palcem levé ruky, takže je celý modrý, nateklý a nepoužitelný. Takže v tomhle směru je letošní léto zatím bezkonkurenční.

Co se týče cvičení, naučila jsem se novou sestavu s dvojitými háky, vypadá moc pěkně, a některé části vypadají pěkně i když je cvičím já :-). Osvěžila jsem si nový povinný meč, naučila se chen meč 49 forem. Naučila jsem Nočníka chen 56 forem, pomáhám pár lidem na tréninku s qigongy a yi lu, jiní zase pomáhají mně. Telenovela s Panem Arogantním pokračuje, jsme ve fázi, kdy si jeden ze druhého utahujeme, on to nejraději dělá před učitelem, to pak musím hledat správná slova, abych ho usadila, ale slušně. Je to ale jeden z mála Číňanů, co rozumí ironii a zvesela ji používá, takže je to legrace a hned je trénink o něco příjemnější. Taiji je teď totiž dost nuda. Jednak se v tělocvičně nedá dýchat, protože nemáme klimatizaci a vůbec tam neproudí vzduch, a pak každý si cvičí, co chce a podle mě je tam prostě velký chaos. Minulý týden jsem tady provedla dvojici Srbů zastupující federaci wushu a qigongu v jejich zemi, povídali jsme si až dlouho do večera, opravdu jsem si to užila a hodně mi to dalo. Jinak občas někam zajdu s Čechy, co sem přijeli na letní kemp a příští týden ve čtvrtek sem přijede další skupina, tentokrát spíše stádo, Čechů – celkem 14 nebo 15, tak tady konečně budeme v přesile :-). Asi 18. srpna pak pojedu s týmem do Jiaozuo, Henan, na taiji soutěž. Pojedu jen v jedné kategorii, protože meč ještě neumím moc dobře a na tuishou bych musela rychle víc zhubnout a na to v tom horku nemám sílu, takže jen yi lu. Pak se podle finančních možností buď na pár dní vrátím do SH a nebo pojedu rovnou do Pekingu. Ale spíš se vrátím, abych si mohla ještě zacvičit a viděla Davida, v Pekingu tentokrát žádné plány sama nemám, chci se jen podívat na jejich sportovní univerzitu, trénink profi wushu týmu, pozdravit Pavla, mrknout do parku na dědečky a babičky, jak jim to cvičí a 4. září mi dorazí rodina, takže vyrazíme za krásami Číny :-). Až odjedou, pojedu s Davidem na týden k němu domů, protože se mu žení kamarád, aspoň uvidím čínskou svatbu, a máme v plánu nějaké výlety. Z obrázků jsem byla nadšená, navíc už nebude takové teplo, takže to určitě bude super!

Jinak se nic moc neděje, dál občas pracuju a tvořím diplomku, navíc se na podzim musím přihlásit na doktorský obor a vybrat si vedoucího. A ze zkušeností vím, že to bude zase o nervy, ale za další 3 roky v Číně zadarmo a s kapesným to stojí! :-PA musím se pochválit, že už mě blbci (jakékoliv národnosti, ne jen čínské :-P) tolik nerozčilují a nehádám se s nimi, prostě jen řeknu: „Ok“, v horší případě neřeknu nic a je to vyřešené :-).