Semifinále

Dnes o mé první obhajobě diplomky a věcech kolem...

TISKÁRNA

Minulý týden jsem byla vytisknout diplomku, abych ji mohla odevzdat do kanceláře. Protože se nestihly překlady, začínala čínsky, prostředek byl anglicky a od zpracování dotazníků opět čínsky. Celkem sedm svazků, desky ve žluté barvě, celkem 87 stránek = 93 yuanů. Čas tisku a „zadeskování“ – 45 minut. Měla jsem štěstí, že zrovna ve chvíli, kdy jsem s tím byla na ulici, tak nepršelo – protože ty dny pršelo skoro nepřetržitě.

PŘEKLADY

Dalším krokem byla příprava prezentace v Powerpointu. Až při tom jsem si všimla, že ten čínský překlad má chyby, a čím víc jsem do toho koukala, tím více jsem jich nacházela, byla jsem neskutečně naštvaná. Lidi z anglického oboru mi všichni svorně tvrdili, že nemají čas, protože je ve stejné době čeká nějaká zkouška. Další byli vysoce praktiční – chtěli za to hromadu peněz nebo „protislužbu“. Sehnala jsem jen dva normální lidi a ti by to stejně nestihli včas. Tak jsme našli jednu překladatelskou firmu, která měla zrovna akci – 26 stránek mi za týden přeložili za 549 yuanů. No a výsledek? Příšerný. Takže jsem pěkně některá šťavnatá místa vyfotila a ohodnotila jsem je na všech stránkách, na kterých inzerovali. Kdyby neznali některé termíny z Wushu, nevadí. Ale že nejsou schopní správně napsat ani qigong, když jsem to tam měla normálně v pinyinu a mimo jiné je to celkem dost známá součást čínské kultury. Například „zahřátí a protažení“ mi napsali hned třemi různými způsoby a ani jeden nebyl správný. Vynechávali číslice, zapomínali na slova a nedej bože, kdybych měla nějakou sebemenší chybku v hláskování, tak to prostě nepřeložili – a samozřejmě tím i mizel význam věty apod. Tak jsem zase poučená. Ukázalo se taky, že Levi, který mi hledat na těch stránkách doporučil, si tam nikdy překlady dělat nenechal, jen ho to napadlo. Mimochodem, proč jsem nestihla překlady? Kromě toho tedy, že jsem minulý rok byla nejlínější na světě :-). Protože jsem dva týdny čekala na schválení práce od vedoucího, kterého jsem upozorňovala na to, že překlady budou trvat 7-10 dní. A co že mi po té době odpověděl? „Celkem dobré. Přeorganizuj odstavce.“ Tím myslel, že Číňané v 1.2.1. za poslední číslicí nepíší tečku, že první řádek odstavce odsazují. Vedoucí práce nad zlato.

PŘÍPRAVA PREZENTACE

V mém případě se myslím vyplatí nejdříve udělat pořádnou prezentaci a pak až teprve psát diplomku, protože až při prezentaci jsem zjistila, jak to mám hrc prc. Už taky chápu, jaký je smysl těch dvou nebo tří prezentací před tím, než se s diplomkou začíná a během práce na ní. Mělo by to smysl, kdyby to nebylo v Číně a řekli by vám jasně, že tohle a tohle je blbost a nepiš to. V té době pro mě ty prezentace byly k ničemu, protože téma stále nebylo vůbec jisté, ale zase už si umím obhájit i to, čím si nejsem jistá nebo co nemám ráda. Na to byly skvělé hodiny anglické konverzace na ZČU s Američanem Kobylákem – ve skupinkách jsme měli diskutovat na dané téma – jeden z nám měl zaujmout přidělené stanovisko a snažit se o tom přesvědčit i všechny ostatní správnými argumenty atd. – a bylo jedno, jestli tomu stanovisku věřil nebo jestli byl proti tomu. Pamatuji si, že jsem měla obhajovat trest smrti :-D. Po čtyřech letech tady by se mi to obhajovalo o dost snadněji :-D.

Celý minulý týden a začátek tento byly dost nabité – tedy pro někoho. Moje spolubydlící pokračovala ve stejném rytmu jako vždy – spát do odpoledne, najíst se, koukat na seriál, vyprat, začat uklízet, když jdu spát a usnout ve tři ráno. V pondělí odpoledne najednou nahodila panický mód. Představte si to, slečna, která jí měla dodat udělanou prezentaci, jí to ještě neposlala. Večer to naštěstí došlo, takže bylo jasné,že půjdu spát také až bůhví kdy – bude si to všechno přeříkávat až do noci. Já začala s tréninkem přednesu až v úterý. Jak vlastně vypadají čínské prezentace?

Úplně jinak, než nás ve škole učili. Já je také nemám „podle pravidel“, protože to vždycky beru tak nějak podle svého… ale tady platí, že čím víc textu se vejde na slide, tím lépe. Nepoužívají se žádné efekty, ale čím víc barevnějšího pozadí (je jedno, že s tématem vůbec nesouvisí), čím více schémat (samozřejmě hodně barevných), tím lépe. A přednes? Všichni vejrají do papírů nebo do počítače a čtou to slovo od slova. V zemi, kde se musejí naučit celé knihy nazpaměť by člověk čekal, že jsou schopní si zapamatovat pár odstavců. A nějaká improvizace? Neexistuje.

Pokud člověk chce, naučí se v Číně strašně moc věcí. Naučila jsem se tu například, jak si věci tolik nebrat, dlouho se nerozčilovat, nebrat si tolik nespravedlnosti atd. Téma spolubydlící bylo něco s akupunkturou na myškách. Měla to na 22 slidů se spoustou odborného textu, takže chápu, že to měla složité. Na druhou stranu, celou diplomku včetně všech prezentací jí udělal někdo jiný a její jedinou práci, kterou musí vynaložit, aby tady úspěšně ukončila studium, bylo naučit se přečíst text na slidech a jednoduše odpovědět pár otázek učitelů. Lidí s takhle „vyhraným“ studiem je tady samozřejmě spousta a bylo mi to jedno, ale vytočilo mě, když mi hned několikrát ve dvou dnech začala vykládat, jak to má složité a těžší než já. Ona má těžší „čtení“, já si dělala diplomku kromě překladů a názvu (to mi pomohl vymyslet Danny, aby to dobře znělo) sama s tím, že mi vedoucí ustavičně házel klacky pod nohy. Diplomku jsem si ale dělala ráda, sice to nebylo téma, které jsem původně chtěla, ale na druhou stranu to bylo strašně lehoučké a hodně jsem se o českém Taiji quan dozvěděla. Na co nezapomenu je ale můj vedoucí, který mi až na pár rad ohledně struktury, které by mi dal každý, kdo už nějaké pořádné diplomky viděl. Když jsem se ho ptala, jak zpracovat dotazníky, tak mi řekl, že každou otázku zvlášť. Bylo mi to divné, zeptala jsem se ještě jednou – stejná odpověď. Tak jsem to udělala – samozřejmě že to bylo dlouhé a to samé dokola, ale kdo ví, třeba to tady tak dělají. Když se na to podíval, tak mi řekl, že je to špatně a že to mám rozdělit do témat a souhrnně zhodnotit – jak jsem původně chtěla. Přeci jen jsem měla bakalářku stejným způsobem a s tou jsem prošla výborně. Takže hotovou prezentaci jsem mu už neukazovala, stejně jako konečnou podobu diplomky.

PREZENTACE

Ve středu 26. března jsme se dopoledne šly se spolubydlící vyfotit do naší administračky. Tingting okolo toho dělala strašný humbuk, že tam musíme jít, že tam budou jen 3,5 hodiny a že když to nestihneme, tak musíme až na Hongkou (30 min metrem). Říkala jsem si, co tak strašně speciálního to asi bude… Klasické focení. Ani to červené pozadí nám nedali, normální modré, byla jsem zklamaná :-). 3 minuty, 20 yuanů a bylo.

Ve 12:30 jsem vyrazila do třídy, kde jsme měli mít prezentaci. Samozřejmě že mi spolužák řekl špatnou třídu. To byl jeden z mála okamžiků, kdy byl vedoucí k něčemu – poslal mě do správné učebny. Jako na potvoru jsem měla ve své skupině šéfa naší katedry Wushu – pána velice tradičního, usměvavého a striktního. Všech 7 učitelů ale dorazilo v dobré náladě, atmosféra se hned výrazně uvolnila. Byla to prostě jen další prezentace, kterých jsme už měli několik. Protože nemáme tolik učitelů jako jiné obory, byli jsme rozdělení jen do dvou skupin, u nás bylo 13 studentů, takže jsme začínali ve 13h a skončili v 17:30, kdežto moje spolubydlící byla hotová už v 15 hodin. V učebně byla dost zima, dveře dokořán, protože kolem postávali lidi jako v muzeu – všichni chtěli vědět, co je příští rok čeká. Studenti měli zajímavá a rozmanitá témata. Jeden ze sandy analyzoval ten seriál ze Shaolinu a další jiné kungfu filmy, ale nepochytila jsem, na co se zaměřovali. Učitelé chválil hlavně toho prvního, tak to určitě bylo zajímavé. Jedna slečna zkoumala ženské prvky ve vybraných pohybech Wushu – na to jí řekli, že je to téma na doktorskou práci, ale zpracovala to jako práci bakalářskou :-D. Jedna slečna studovala vývoj lučištnictví v provincii Xingjiang – mimochodem, lidé z této provincie nedávno pocuchali Kunming. Kamarád tam pracuje ve věznici, měli pohotovost v kuse hned několik dní. Dvě slečny měly klasiku – zkoumali zdravotní účinky dvou vybraných qigongů – 8 kusů brokátu a Ma Wang Dui (v tomto případě na diabetes 2. typu). Brokátová slečna neprošla, protože nebyla schopná odpovědět ani jednoduché otázky… Náš třídní „monitor“ měl výbornou prezentaci, která vypadala jako prezentace – na slidech vytyčil jen důležité body, které pak sám rozvedl s tím, že se na své posluchače i díval (což se tady prostě nestává). Studoval nějaký muslimský styl, protože je sám muslim.

Na začátku se náš šéf rozčiloval, kde že je Aurořina práce, pokud ji nedá hned, tak nemůže prezentovat. Odpálkovala je s tím, že jí její učitel řekl, že to může dát až potom, protože ještě nemá čínštinu. Bylo halo, musel to přijít uhladit náš pan Vedoucí. Pak jí přišel říct, jak to dopadlo – pokud to nedodá do úterý, tak jí nenechají letos ukončit. A možná bude muset udělat prezentaci znovu. Seděla jsem kousek vedle, tak jsem to slyšela – moje diplomka je půl na půl, takže u mě to bude asi stejné. Ale samozřejmě mi neřekl ani slovo. Jak jsem ráda, že už s ním nemusím nic řešit, nemůžu ho ani vystát. Aurořino téma učitelé samozřejmě strasně chválili. Zajímalo by mě, jak moc by chválili její předešlé téma, se kterým původně přišla, než se jí záhadně po návratu vedoucího naprosto změnilo.

Když měla přijít řada na nás (cizinci bývají poslední), poslal šéf našeho „monitora“, aby se zeptal, jestli chceme prezentovat. To si snad dělají srandu… Seděly jsme tam 5 hodin jen proto, abychom to odložily na další týden? Navíc, pokud by se jim to další týden nelíbilo, už není žádný opravný termín. Jak jsem tam na začátku tak stála, myslela jsem na závěrečnou zkoušku z francouzštiny na ZČU, to bylo pro mě daleko těžší než tohle všechno… Protože jsem měla text plný slov, která normálně používám a texty, které mi přeložili kamarádi tak, aby to dobře znělo, jsem si předělala na jednoduché věty, tak jsem tentokrát četla dost rychle a byla jsem schopná mluvit i drobet spatra. Česky nebo anglicky jsem si nikdy žádné velké přípravy nedělala. Na střední jsem na všechny mluvené jazykové zkoušky šla bez přípravy a mluvila, jak mě napadlo – a vždycky to dopadlo dobře. Pátek je přeci pátý den v týdnu, ne :-). Jednou jsem na francouzštinu přišla pozdě, lidi už byli ve dvojicích a měli předvést scénku z banky. Měla jsem se k někomu přidat, ale jak, když to byl jasný dialog mezi klientem a slečny u okénka… Tak jsem tam najednou přiběhla jako hasič Frank s tím, že je v bance bomba atd., použila pár bankovních slovíček a bylo :-). Učitelé byli tentokrát strašně fajn. První začal Wang San, zeptal se, jestli mu rozumím :-), říkal, že mě denně vidí v tělocvičně cvičit Taiji quan atd., proč že to mám tak ráda. Tak jsem mu na rovinu řekla, že mi to v začátku bylo doporučeno s tím, že už mám trochu věk a měla bych s Taiji začít – pro zdraví – ale v nelíbilo se mi to. Vlastně asi celý rok a něco jsem k Taiji quan neměla žádný vztah a vysvětlila jsem, co se změnilo. Jemu jsem rozuměla bezvadně. Největší problém byl s učitelem, kterého jsem měla na tréninky sandy – tomu měli problémy rozumět i Číňané a on se vždycky strašně rozčiloval, jakto že mu nerozumíme a pak třeba přestal mluvit nebo odešel :-D. Ptal se, jestli máme IWUF licenci a kdy a jak a tak, jak je to u nás se soutěžemi a s účastníky (protože tyhle části jsou všechny anglicky. A pak to přišlo – učitelka se ptala, jestli vím, že mám tu čínskou část špatně přeloženou :-D. Že je moje práce pro ně hodně přínosná, ale jak na to koukala (konečně někdo, kdo do prací fakt kouká), tak spousta myšlenek unikalo kvůli špatnému překladu, dala mi pár příkladů, abych jí to vysvětlila. Zajímaly je hlavně dotazníky, jak se to zpracovávalo a proč ne jinak, v jakém věkovém rozpětí se u nás pohybují cvičenci Taiji quan a byli překvapení, že máme i hodně dětí. Samozřejmě jsem se v rámci soutěží pochlubila s Martinou Slabou, aby viděli, že nejsme žádná béčka :-).

Závěrem bylo, že co mi předtím řekl vedoucí, že mám rozepsat, mám prý zkrátit. Ucelit lépe obsah a hlavně to mít v čínštině nebo mě letos nenechají ukončit. S námi cizinci bude příští týden opakovat ještě Brokátová slečna. Kdybych měla práci upravit ve větším rozsahu a ještě k tomu to nechat přeložit, rozhodně bych termín nestihla, to nevím, jestli by i tentokrát platilo čínské pravidlo „A najednou to šlo“. Zbývá mi teď 20 stránek. Dotazníkovou část mi od minulého týdne opravuje jeden kluk, co se živí překladatelstvím, má zkoušku z AJ na 6. úrovni, pravidelně létá do USA, takže by to snad už mělo být v pořádku. Vůbec ho neznám, je to Davidovo klient. V posledních dnech se neukázal v posilce, David se ptal jeho kamaráda, co se děje: „Co se děje, ti furt překládá tu diplomku!“ Chudák! A zadarmo. Za to mí přátelé…Esperia (AJ obor) o víkendu vyráží ven, tak mi přeloží 3 strany. Její kamarádka, která se ráda vytahuje, mi prý zvládne přeložit jen 1000 slov, což je jedna strana a kousek, tak jsem jí poslala strany dvě. Měla to za hodinu… James (bachař) je naštěstí můj dobrý kamarád – bachař, spisovatel a básník :-), tak dostal ty nejdůležitější stránky a zbytek jsem poslala panu překladateli. Pro přípravu prezentace to nepotřebuji, tak by to mělo klapnout a snad letos skončím :-).