Na
konci minulého článku jsem zmínila, hlavně že zdraví slouží. V pátek jsem
byla v sečuánské restauraci s Jane a ještě jednou kamarádkou, a to už
mě začalo bolet v krku. Další den dopoledne jsem byla cvičit s Nočníkem
a pak už jsem zůstala na pokoji, protože mi nebylo dobře. Proto jsem si
myslela, že je to asi alergie – takhle už mi bylo tenhle rok jednou a táhlo se
to dlouho. Jenže jsem pak v noci dostala teplotu, měla zimnici, potila se
jako čuník…a celý další den to samé. Školní nemocnice samozřejmě zavřená,
protože se blížily oslavy dračích lodí… Do velké nemocnice jsem odmítala jít s tím,
že doma taky nikam nechodíme, prostě nasadíme léky, zábaly a čaje a hotovo.
Jenže tady vám v lékárně odmítnou
prodat léky s tím, že si máte raději zajít za lékařem. A taky – kdo by
chtěl mít na triku cizince… To se mi stalo už i s tím okem, také mi
odmítli prodat léky, něco málo jsem dostala až v druhé lékárně. Tak mě
tedy donutili jít zase do nemocnice, už tam znám skoro každé oddělení…
Na
recepci se člověk zaregistruje, za zálohu 10RMB dostane trojhranný teploměr, po
3-5 minutách jim ho vrátí a oni mu řeknou, kam se má hlásit. Tentokrát to šlo
rychle, protože i tam jsem měla teplotu (38,5°C), takže jsme byli převeleni do
oddělení teplot. A tam nikdo nebyl. Strčili mi do krku dlouhé plastové pravítko.
Potom se mě doktorka zeptala, jestli nemám slepičí chřipku. No…jak to mám
vědět?! Že prý jestli jsem si v poslední době nehrála s kuřátky a
podobným ptactvem :-D. Nic o čem bych věděla. Tak mě poslala na krev = 20 RMB. Tentokrát
tam byla nějaká dobrá víla, která se mi dlouze zahleděla do očí a pak mi do
ruky píchla jehlu. Ale trefila se napoprvé a nemám tam ani skoro žádnou
modřinu. Ne jako minule… Po 15-20 minutách si přiložíte čárový kód ke čtečce a
vytisknou se vám výsledky krve, tohle se mi moc líbí. Během toho čekání jsem
ale byla trochu nejistá – co když mám fakt tu ptačí chřipku? Já tady fakt umřu,
říkám to celou dobu… Výsledky dobrý, jen jednu
kolonku mi podtrhla, že se jí nelíbí, ale asi nic vážného, protože jsem
nedostala injekci do zadku, jak bylo v plánu. Byla jsem tam na kartu Ya
Qianga, který to má ošéfované tak, že mu na pojištění skoro všechny peníze zase
vrátí. Jenže takhle tam byl i jeho kamarád někdy v březnu – také s teplotou.
Takže to vypadá, že mám teplotu každý měsíc – proto mi nabalila hromadu léků =
180 RMB. A že prý jsem vyčerpaná. Jo, přesně tak jsem se tam po té necelé
hodině cítila…Ještě nakoupit jídlo, ovoce a pití a zase se potit. Jo, to není
jako doma… Jedna věc je, že doma jsou rodiče, kteří se o mě vždycky postarají… ale
i kdyby nebyly, tak je to stále stokrát lepší než tady, protože tam už máme
systém a dostatek zásob. Tady když se člověk zpotí, tak má smůlu, protože si
nemůže sám vzít nové povlečení. Oblečení také nemám tolik, takže si do toho
ještě musím prát (a samozřejmě že mi došla karta a novou nemají, takže jsem si
musela základ vyprat v ruce). Jinak jsem si ale ztišila telefon, počítač
jsem také moc nepoužívala a prostě jsem dělala, že tady nejsem. Musím říct, že
to byla na jednu stranu paráda – pročistilo mi to hlavu i pleť. Na druhou
stranu si ale dovedu představit i snadnější metody pročištění a uvolnění :-D.
Jakmile
odezněly horečky, tak bylo hned veseleji a koukala jsem na filmy. Ale byla jsem
slaboučká jako moucha. Jakmile se mi trochu vrátila síla, tak se mi pořádně
spustila rýma, bolí mě hlava a kašlu. Takže raději spím až do večeře. Dnes večer
už zase ale pracuji. Zítra se chystám do tělocvičny, abych z toho nevypadla
tolik. No a příští týden se začíná zase makat, protože do léta už moc času
nezbývá…
Žádné komentáře:
Okomentovat