Středa a čtvrtek

27. února

Koleno se mi naštěstí umoudřilo. Sice se nedařilo pravé pubu a svaly kolem jsou unavené, ale jinak je v pořádku. Dnes jsem měla poprvé týmové taiji od začátku roku. Projeli jsme kopy a základní pohyby a potom přešli ke krátkým úsekům z yangové 42, kterou jsme pak zacvičili 2x a učitel nám vytýkal, že si to zase nepamatujeme… že profík se od normálního taijisti pozná podle toho, že jeho pohyby jsou naprosto jasné a ne „tak nějak“… :-) Opět musím pochválit Robertův posilovací systém, protože i když jsme nohy jeli jen 2x (každou část těla 1x týdně), tak je mám o dost silnější a jistější, a ani mě nebolí kyčle. I po začátku školy v posilování pokračujeme, v sobotu bušíme/kopeme do pytle a ještě k tomu přidáme běhání. Prokládáme to kávou, jídlem a kecáním o všem možném. Konečně jsem našla toho pravého parťáka do nepohody. Rozhodně by mě předtím nenapadlo, že to bude Američan…:-D

28. února

Dnes ráno a dopoledne jsem byla na nějaké tajné policii zase kvůli vízu a snad už příští týden mi dají razítko… Všechno je to ale přísně tajné, nesmím o tom nikomu vykládat… :-P

Po obědě jsem se vyrazila protáhnout a zopakovat sestavy do tělocvičny. Když dorazil učitel, chvíli jsme si povídali, než přišel aspoň někdo. Učitel nic neřekl a začal cvičit yi lu. Pomalu se k němu všichni příchozí přidávali. Zacvičili jsme 3 opakování v kuse. Při třetím už mě fakt bolela stehna… tam nahoře někde… Všimla jsem si, že než se  k nám přidalo víc lidí, učitel cvičil tak nějak „těžší“ verzi, úžasně „vlnil“ tělem… :-) Potom jsem si s kamarádkou zopakovala yangovou 42, kterou si stále prostě nepamatuji, třebaže ty prvky už umím. Ona mi pomáhá s tímhle, já jí s yi lu. Když jsem byla u konce 4. yi lu, učitel začal učit soutěžní 56 chen. Učí = v každém postoji stojíme pěkně dlouho, než nám to všechno vysvětlí… a on hodně rád mluví… trochu jsem si to pak ještě opakovala, ale už mě prostě bolely nohy. Na závěr už jen lehce naposledy yi lu. Na nástupu nám vyprávěl, že Chen Fa Ke, když byl nemocný, cvičil yi lu 30x denně celý rok a vyléčilo ho to. Učitel během studií cvičil cca 20x denně. „V té době jsme neměli internet ani televizi, nebylo co dělat, tak jsem cvičil. Ostatní šli na pivo a já šel cvičit do zahrady.“ V našem věku má většina z nás za sebou alespoň 10 let wushu a teď je čas, abychom opravdu pracovali na svém kungfu. „Méně opakování než 10 je pro zdraví, pro zábavu. Ale pokud chcete opravdu cvičit taiji, tak 10x je minimum. Zkuste si to. Natočte se teď a pak za rok, kdy budete mít za sebou 3650 opakování yi lu. Nepoznáte se, budete úplně jiný člověk.Když si pak budete cvičit yang, sun nebo wu – klidně i 10x, tak to ani neucítíte.“Studenti během jeho proslovu vypadali vážně, ale když jsme se oblékali, tak se ukázalo, že do toho asi nikdo nepůjde. Kdybych k tomu necvičila ještě modernu, nechodila do posilovny, nepotřebovala běhat a nechtěla ještě sebeobranu a pytel, tak bych vůbec neváhala. Takhle je toho DOST. Na druhou stranu jsme to spočítali na 100 minut = 1 hodina 40 minut. A to není tak hrozné. Hrozná je pak ta bolest nohou. Rozhodně to nemůžu cvičit před modernou, už teď skáču pekelně nízko. Takže po moderně, kdy jsem sice vyšťavená, ale nedá se nic dělat. Ve středu obětuji čínštinu, protože bych neměla čas cvičit – a stejně nebudu mít čas na oběd.

Takže: 9:00 – 11:00 = moderna, a pak 5x yi lu. 14:30 = taiji a dalších 5 opakování. Ve středu se mi to posune ještě o hodinu, protože chci na učitelovo taiji, které je od 8:00 do 11:00.

-         1. opakování na zahřátí (pomalu, vyšší postoje)

-         2. opakování už větší zahřátí

-         3. opakování naostro (níž, fa jin)

-         4. opakování záleží, jak se cítíte :-)

-         5. opakování na dech, uvolnění, plynulost, koordinaci

Netvrdím, že to zacvičím 365 dní v roce, protože před letní moderní soutěží (jestli se k ní dokopu), bych to prostě nedala. V září mi přijedou rodiče…no a nedělám si iluze, že to bude jednoduché. Důležité ale je se snažit. Pokud dnes nezvládnu všech deset, tak zítra jich dám víc. A nebo to prostě nechám plavat, protože nejsem robot a žádný mistr ze mě nebude. Rozhodně je to výzva! Tenhle půl rok je pro mě cvičení na prvním místě a myslím, že to bude super!!!

Kdo jde do toho? :-)