Dnes je 15. den prvního měsíce nového
roku, tzv. Festival luceren (元宵节), který ukončuje Jarní svátky. Takže to tu všude opět
bouchá. Kromě toho to je také ale poslední den prázdnin – končí mi leháro :-/.
Letošní svátky jsem toho opravdu moc nedělala, wushu jsem necvičila víc jak 2
týdny. A musím říct, že mi to až na výjimky nechybělo. Fyzicky jsem ale
nezahálela úplně, každý den jsem chodila s Robertem do posilovny a za
pouhý týden jsem se výrazně zlepšila, už vytlačím 140 kg, kdežto předtím jsem
měla dlouhou dobu rekord „jen“ 100 kg. Celkově se cítím lépe a silnější. Také
jsem se hodně o posilování a o těle samotném naučila, Robert je studnice
vědomostí, které vždy uplatňuje v praxi, a to se mi líbí. Kromě toho jsme
občas zašli do tělocvičny v druhém patře (tam jsou boxeři, taekwondisti…)
a učil mě taekwondo a sebeobranu. Žádné efektní kousky, ale praktické věci.
Bylo na čase přidat do mého bojového umění ten „bojový“ prvek :-). Kopy jsou
jiné než v sandě a spousta lidí je považuje za technicky nejvyvedenější,
ale na to odborník nejsem. Ale hlavně, až na zadní mi to šlo a už na druhé
lekci se mi zlepšily nohy a reflexy. Buď je Robert tak dobrý učitel a nebo jsem
fakt nadaná… :-P Mám z toho velkou radost a baví mě to. Kopala jsem jak do
lapy, do pytle, i do Roberta. Dělali jsme i různé údery do pytle. Robert je pro
maximální reálnost, takže nerad používá chrániče, omotávky, rukavice… protože
ty na ulici jen tak nenajde. Necvičím to pro soutěž ani pro kondici (na to mám jiné
věci :-)), ale právě pro to využití, tak jsem také bez rukavic i omotávek.
V sobotu jsem pytel zakrvácela, protože mi praskl starý strup na kloubu
levé ruky – ještě že je pytel červený :-). A pravou ruku jsem měla
z nepovedeného háku nateklou celý den a modřinu tam mám ještě teď. Ale
nebolí to. Nejvíc mě bolí, když se sedře kůže nebo když se do Roberta trefím
holení.
Jinak jsem celou dobu
odpočívala, kulturně se vzdělávala (= koukala jsem na filmy). Jeden týden se mi
nedařilo spát. V pondělí jsem nespala vůbec a zbytek týdne každou noc jen
3-4 hodiny, ale teď už zase spím bez problému. Někde jsem se dočetla, že člověk
umře po asi 5 dnech bez spánku, pokud je v plném provozu. Pokud jen leží a
přijímá výživu, tak by měl vydržet až 2 týdny.
Žádné školní hodiny už
nemám, ale asi budu chodit na čínštinu, abych si z opakovala látku
z loňska. Jinak jako vždy – ráno moderna, odpoledne taiji, pak někdy
tělocvična a sebeobrana s Robertem. Soutěže se blíží… :-D Jo a druhým mým
největším úkolem bude konečně ta diplomka…
Žádné komentáře:
Okomentovat