Když jsem se tady konečně zabydlela, myslela jsem si, že budu
většinu času trávit v tělocvičně a na pokoji. Pěkně v klidu
proloženým občasným studiem :-). Člověk plánuje a bůh se směje... asi tak
nějak!
Před pár dny se tady objevila návštěva ze Slovenska. Sice jen na
pár hodin, ale i tak to bylo moc příjemné. Po dlouhé době jsem si zase
prohlédla Nanjing Road, protože jsem se tam samozřejmě trochu ztratila a prošla
větší úsek, než byl potřeba :-). Pak přijela česká delegace, tak jsme vyrazili
do města a na wushu nákupy :-). Abych řekla pravdu, tak vůbec netuším, co jsem
kromě toho poslední dva týdny dělala...
STUDIUM
戴国斌Dài Guó Bīn je vedoucí naší Wushu katedry a samozřejmě
naše největší „zvíře“. Když měl Jet Li přednášku na SUS, učitel Dai ho provázel
a celou přednášku moderoval.Během magisterského studia jsem s ním měla
hodiny o historii Wushu, ale z toho jsem si opravdu moc neodnesla. Jen
hesla, která jsem si pak hledala po večerech na netu, abych věděla, o co
v těch předchozích třech hodiná šlo. Letos s ním máme předmět
s názvem: Studies of Chinese
Traditional Sports: In Perspective of History and Culture. Učitel je
zapálený do filosofie a sociálních věd, takže se věnujeme tomuhle. Jeho
přednášky se mi hodně líbí, člověka to neuspává, dává hodně příkladů ze života
a hlavně, na konci dává prostor pro diskuzi a podněcuje studenty, aby se ptali
a navzájem o daném tématu rozprávěli. Když student přijde s tím, že
objevil něco převratného, ale učitel to slyšel už mnohokrát, tak ho nesetře,
ale pochválí za to, že se student vzdělává a roste a přidá své myšlenky. Takhle
by to podle mě mělo vypadat. A dost to odporuje zažitému stereotypu, že čínští
studenti jdou na přednášku jako prázdné sklenice, které učitel naplní a pak
zase odejdou. V sobotu ráno jsme měli přednášku od 8:30 do 11:30 založenou
na myšlenkách francouzského filosofa Michel Foucaulta, kterého zjevně obdivuje.
Šlo také o jeho první přednášku, které jsem hodně rozuměla a měla jsem konečně
pocit, že nasávám nějaké vědomosti. Navíc je fajn, že je to cizinec, takže jsem
si k němu našla materiály v angličtině a pomalu si to studuji.
Ano, tady je normální
jít do školy v sobotu. Prý jsme si nahrazovali nějakou hodinu, o které
jsem ani nevěděla, že jsme jí měli. Ve čtvrtek jsme měli zkoušku z Taiji
Bagua meče, třebaže jsme měli asi jen dva tréninky a umíme zhruba polovinu.
Zbytek si máme nastudovat z nekvalitního videa. Sestava je to pěkná, takže
chci pak učitelku odchytit, aby mě to doučila. Ještě že takovýmhle stylem neučí
i ostatní učitelé, to by to fakt nemělo žádný význam. Učitelka Zhang Yun Ya je
úplně jiná. Máme ji v pátek na tříhodinový qigong a celou tu dobu opravdu
jedeme. Ukazuje nám různé rozcvičky a po Roderigově připomenutí, že „Tohle určtiě není cvičení pro staré lidi“ vždy
dodává, že tohle je rozcvička pro nás a starší generace to musí dělat tak a tak
jinak by sebou sekli. Dodělali jsme qigong Ba Duan Jin, Wu Qin Xi a poslední
v řadě bude Ma Wang Dui. Jedna hodina nám odpadla, tak jsme si to
nahradili (!) a poslední týden bychom si měli jít zacvičit ráno do parku a
babičkami a pak s nimi poklábosit. Tenhle přístup se mi líbí moc. Na
úterních hodinách se nám učitelé střídají a každý přispěje troškou ze svého
oboru, takže název předmětu nic neznamená. Kromě toho máme spoustu dobrovolně povinných akcí a kdo se neúčastní, je černou ovcí.
TRÉNINKY
Mám pocit, že dělám
strašně moc různých věcí, ale ve skutečnosti toho zase tolik není. V úterý
ráno máme hodinu Bojových sportů, kde děláme kromě samostatných nácviků už i
sparring, házení, podmetání a podobné věci. Jo, není to tak úplně můj obor a
reflexy mám jako medvídek koala... takže to je pro mě celkem těžké. Na druhou
stranu odcházím z tréninku vždycky krásně unavená, třesou se mi ruce i
nohy a je to dobrý pocit. Sama jsem se ještě moc do cvičení nedala, každý den
byl jiný rozvrh a upřímně, měla jsem v hlavě spoustu jiných věcí. Tak
doufám, že se to teď už usadí a budu chodit pravidelně cvičit i sama. Máme tady
Manuela z Peru, gymnastu a všestranného sportovce. Chodí k nám do
týmu na TJQ a na Tuishou, učím ho chen 56ku a on mi ukázal cviky na protahování
a ve čtvrtek večer budu chodit za nimi do gymnastické tělocvičny na posilování
a drobet skákání, ale to také „není zrovna můj obor“ :-D.Manuel má ale dost
trpělivost, všechno dokáže pěkně a jasně vysvětlit a cviky přizpůsobí úrovni
daného člověka. Chodí tam ještě Laura ze Španělska, která se vždycky tváří
strašně nepřístupně, ale celkem jsme si popovídaly... Když zrovna nemluvila
španělsky. Vždy si říkám, jak to musí být úžasné ovládat dobře hned několik
světových jazyků, to má pak člověk svět opravdu jako na dlani. TJQ teď cvičím
více méně sama, protože učitel učil v Jižní Americe a studenti se
připravují samostatně na listopadovou soutěž. Když zrovna nejsem líná, tak to
celkem jde.Jinak se snažím běhat a posilovat a až na ten krk, co se mi moc
nelepší, musím říct že jde všechno v celku dobře.
OSTATNÍ
Moje spolubydlící je
vysoká Korejka, která dělá Taekwondo, čínsky se jmenuje Suo Wang. Musím říct,
že je moc fajn a celkem si rozumíme až na to, že nepotřebuje moc spánku. Na
druhou stranu tak aspoň chodím spát dřív a vstávám také dřív, má na mě dobrý
vliv :-). Obden si dáváme pomelo, že prý je teď sezóna :-). 27.10. letí zpátky
do Koreje na celostátní soutěž, tak teď chodí každý den trénovat ráno a
odpoledne. Co se týče obchodu tak to jde celkem dobře až na to dojíždění za
expresní službou, což je 1,5h cesty tam a stejný čas zpátky. Naštěstí jsem
zjistila, že tam mám známého, tak to vyřešíme městským expresem a snad mi
odpadnou ty cesty s balíky. Můj vedoucí je také moc fajn, spolužáci
v pohodě. Není teď fakt moc věcí, na které bych si mohla stěžovat, tak
snad to vydrží!
Žádné komentáře:
Okomentovat