sobota 25. října 2014

Říjnové shrnutí

Když jsem se tady konečně zabydlela, myslela jsem si, že budu většinu času trávit v tělocvičně a na pokoji. Pěkně v klidu proloženým občasným studiem :-). Člověk plánuje a bůh se směje... asi tak nějak!
Před pár dny se tady objevila návštěva ze Slovenska. Sice jen na pár hodin, ale i tak to bylo moc příjemné. Po dlouhé době jsem si zase prohlédla Nanjing Road, protože jsem se tam samozřejmě trochu ztratila a prošla větší úsek, než byl potřeba :-). Pak přijela česká delegace, tak jsme vyrazili do města a na wushu nákupy :-). Abych řekla pravdu, tak vůbec netuším, co jsem kromě toho poslední dva týdny dělala...

STUDIUM

戴国斌Dài Guó Bīn je vedoucí naší Wushu katedry a samozřejmě naše největší „zvíře“. Když měl Jet Li přednášku na SUS, učitel Dai ho provázel a celou přednášku moderoval.Během magisterského studia jsem s ním měla hodiny o historii Wushu, ale z toho jsem si opravdu moc neodnesla. Jen hesla, která jsem si pak hledala po večerech na netu, abych věděla, o co v těch předchozích třech hodiná šlo. Letos s ním máme předmět s názvem: Studies of Chinese Traditional Sports: In Perspective of History and Culture. Učitel je zapálený do filosofie a sociálních věd, takže se věnujeme tomuhle. Jeho přednášky se mi hodně líbí, člověka to neuspává, dává hodně příkladů ze života a hlavně, na konci dává prostor pro diskuzi a podněcuje studenty, aby se ptali a navzájem o daném tématu rozprávěli. Když student přijde s tím, že objevil něco převratného, ale učitel to slyšel už mnohokrát, tak ho nesetře, ale pochválí za to, že se student vzdělává a roste a přidá své myšlenky. Takhle by to podle mě mělo vypadat. A dost to odporuje zažitému stereotypu, že čínští studenti jdou na přednášku jako prázdné sklenice, které učitel naplní a pak zase odejdou. V sobotu ráno jsme měli přednášku od 8:30 do 11:30 založenou na myšlenkách francouzského filosofa Michel Foucaulta, kterého zjevně obdivuje. Šlo také o jeho první přednášku, které jsem hodně rozuměla a měla jsem konečně pocit, že nasávám nějaké vědomosti. Navíc je fajn, že je to cizinec, takže jsem si k němu našla materiály v angličtině a pomalu si to studuji.
Ano, tady je normální jít do školy v sobotu. Prý jsme si nahrazovali nějakou hodinu, o které jsem ani nevěděla, že jsme jí měli. Ve čtvrtek jsme měli zkoušku z Taiji Bagua meče, třebaže jsme měli asi jen dva tréninky a umíme zhruba polovinu. Zbytek si máme nastudovat z nekvalitního videa. Sestava je to pěkná, takže chci pak učitelku odchytit, aby mě to doučila. Ještě že takovýmhle stylem neučí i ostatní učitelé, to by to fakt nemělo žádný význam. Učitelka Zhang Yun Ya je úplně jiná. Máme ji v pátek na tříhodinový qigong a celou tu dobu opravdu jedeme. Ukazuje nám různé rozcvičky a po Roderigově připomenutí, že „Tohle určtiě není cvičení pro staré lidi“ vždy dodává, že tohle je rozcvička pro nás a starší generace to musí dělat tak a tak jinak by sebou sekli. Dodělali jsme qigong Ba Duan Jin, Wu Qin Xi a poslední v řadě bude Ma Wang Dui. Jedna hodina nám odpadla, tak jsme si to nahradili (!) a poslední týden bychom si měli jít zacvičit ráno do parku a babičkami a pak s nimi poklábosit. Tenhle přístup se mi líbí moc. Na úterních hodinách se nám učitelé střídají a každý přispěje troškou ze svého oboru, takže název předmětu nic neznamená. Kromě toho máme spoustu dobrovolně povinných akcí a kdo se neúčastní, je černou ovcí.

TRÉNINKY

Mám pocit, že dělám strašně moc různých věcí, ale ve skutečnosti toho zase tolik není. V úterý ráno máme hodinu Bojových sportů, kde děláme kromě samostatných nácviků už i sparring, házení, podmetání a podobné věci. Jo, není to tak úplně můj obor a reflexy mám jako medvídek koala... takže to je pro mě celkem těžké. Na druhou stranu odcházím z tréninku vždycky krásně unavená, třesou se mi ruce i nohy a je to dobrý pocit. Sama jsem se ještě moc do cvičení nedala, každý den byl jiný rozvrh a upřímně, měla jsem v hlavě spoustu jiných věcí. Tak doufám, že se to teď už usadí a budu chodit pravidelně cvičit i sama. Máme tady Manuela z Peru, gymnastu a všestranného sportovce. Chodí k nám do týmu na TJQ a na Tuishou, učím ho chen 56ku a on mi ukázal cviky na protahování a ve čtvrtek večer budu chodit za nimi do gymnastické tělocvičny na posilování a drobet skákání, ale to také „není zrovna můj obor“ :-D.Manuel má ale dost trpělivost, všechno dokáže pěkně a jasně vysvětlit a cviky přizpůsobí úrovni daného člověka. Chodí tam ještě Laura ze Španělska, která se vždycky tváří strašně nepřístupně, ale celkem jsme si popovídaly... Když zrovna nemluvila španělsky. Vždy si říkám, jak to musí být úžasné ovládat dobře hned několik světových jazyků, to má pak člověk svět opravdu jako na dlani. TJQ teď cvičím více méně sama, protože učitel učil v Jižní Americe a studenti se připravují samostatně na listopadovou soutěž. Když zrovna nejsem líná, tak to celkem jde.Jinak se snažím běhat a posilovat a až na ten krk, co se mi moc nelepší, musím říct že jde všechno v celku dobře.

OSTATNÍ


Moje spolubydlící je vysoká Korejka, která dělá Taekwondo, čínsky se jmenuje Suo Wang. Musím říct, že je moc fajn a celkem si rozumíme až na to, že nepotřebuje moc spánku. Na druhou stranu tak aspoň chodím spát dřív a vstávám také dřív, má na mě dobrý vliv :-). Obden si dáváme pomelo, že prý je teď sezóna :-). 27.10. letí zpátky do Koreje na celostátní soutěž, tak teď chodí každý den trénovat ráno a odpoledne. Co se týče obchodu tak to jde celkem dobře až na to dojíždění za expresní službou, což je 1,5h cesty tam a stejný čas zpátky. Naštěstí jsem zjistila, že tam mám známého, tak to vyřešíme městským expresem a snad mi odpadnou ty cesty s balíky. Můj vedoucí je také moc fajn, spolužáci v pohodě. Není teď fakt moc věcí, na které bych si mohla stěžovat, tak snad to vydrží!


Žádné komentáře:

Okomentovat