Jako novopečená chovatelka divoké
zvěře se teď zmíním (dlouze, jak je mým zvykem) o zvířatech v Číně. Že
Číňané jí všechno, se ví. O provincii Guandong se říká, že jí všechno, co léta
kromě letadla, všechno co má čtyři nohy kromě stolu atd. Mimochodem, dnes mě
doktor na kožním varoval, abych teď nějakou dobu nejedla mořské plody, jehněčí
a psí maso. A to jsme si chtěli Papričku o víkendu upéct, protože mu stále něco
je… :-D
ZOO
Zážitkem už je jenom jít do místní
zoo – zejména je-li nějaký svátek a všude je hromada lidí. To znamená strašný
řev, všude fronty, smetí… A nejvíc smetí je překvapivě ne v odpadních
koších ale ve zvířecích výbězích. Hází jim párky, brambůrky v obalu. Na
spícího lva za hlasitého křiku: „Hloupej lev,“ hází plné půllitrovky, aby ho
vybudili k nějaké akci. Jenže lev je už asi zvyklý a nehne ani ocasem… Mám
pár fotek a i pár videí. Nějakého génia napadlo hodit do výběhu paviánů
zapalovač… Zaměstnanci zoo jen zvířatům vozili jídlo a tím to pro ně skončilo.
Takže asi tak. Kdyby Čína neměla zase nějaký zajímavý „zákon“, že kdo kritizuje
Čínu v určitých oblastech, nad asi 500 znaků, tak se také může stát, že
skončí na cca 5 let za mřížemi, tak bych napsala zajímavý článek o cizinci
v čínské zoo do čínských novin, ale ještě bych tady potřebovala 3 roky
zůstat – na svobodě… :-)
Strasti chovatele
Rozhodli jsme si, že si koupíme
pejska. Něco jako útulek v Číně neexistuje. Jak si psa najít?
a)
V rodině, kde nějakého mají, jenže většina Číňanů si oblíbila všemožné
varianty pudlů a pinčů, kteří se mi moc nelíbí, a nebo veliká plemena, což je
pro mě teď prostě hodně nepraktické. A další problém, většina lidí nenechá feny
mít štěňátka, protože těhotná prý nevypadá hezky, má vytahané cecíky a já
nevím, co ještě.
b)
V obchodech se zvířaty – což je asi nejlepší varianta, ale člověk musí
hodně hledat.
c) Nebo ve
„velkoobchodech“, kde jsou všichni nemocní.
Chtěla jsem
čivavu, protože ji má bratranec a je s ní spokojený, navíc je to malinký
psík, kterého strčím do kabelky a může se mnou prakticky všude. Navíc toho moc
nesní. První, kterého jsme si vybrali, nebyla čistokrevná čivava, což tolik
nevadilo, byl z nich nejlepší. Po cestě domů byl moc hodný, vůbec
nezlobil. Doma pak v noci začal mít průjem, třást se a prostě mu vůbec
nebylo dobře. I tak byl ale výborný, protože jsme si ho nechali na posteli, aby
nebyl sám, když mu není dobře, vždycky když se mu chtělo na záchod, sám se
zvedl a hledal způsob jak seskočit. A protože to bylo moc vysoko, vždy jsme ho
sundali. Když byl hotový, tak si zase zaškrábal a bylo. K ránu už měl ve
stolici krev, tak jsme ho odnesli k doktoru. Registrace = 640 Kč. Udělali
mu testy a že je to špatné. No, tak jsme ho odnesli, protože na tu danou
chorobu jsme měli „záruku“. No, s těžkým srdcem, protože se mi nelíbí
vzdávat se, navíc, kdo ví, co s ním tam pak bude. Jenže opravdu nemám
každý den cca 1500 Kč na injekce – v průběhu jednoho týdne a pak kdo ví.
Majitel samozřejmě tvrdil, že mu nic není, dal mu nějakou pastu, psík dlabal a
vypadal lépe, tak jsme hodně váhali, ale nakonec jsme si vzali jiného
z jiného obchodu. Ten byl o měsíc starší a divoch. A co myslíte, večer
začal strašně kašlat, chudinka. Takže další den jsme hledali novou veterinu,
protože v té první se mi nelíbilo. Máme poblíž jednu uličku, kde prodávají
zvířata, kytky, keramiku, stříhají pejsky a je tam i ordinace. Hodně místních
pejsků tam chodí, tak jsme tam zašli. Doktorka přišla, poslechla si, co mu je,
ani se na něj nepodívala, a než jsem stačila cokoliv říct, už mu dávala
injekci. Chudákovi tekla krev. To mě hodně odradilo. Zítra prý ale máme přijít
ještě jednou. No tak dobrá, uvidíme, jaké to bude, když tak odejdeme. Další den
na 11h jsme tam naklusali – za velkého deště. Čekáme venku a po 10 minutách nám
přijde odevřít paní z vedlejšího psího salonu s tím, že doktorka
nepřijde. Proč? Protože PRŠÍ. Kdybychom nebyli objednaní… Kdyby nám dala vědět…
no a nemocný pejsek se může dostavit, ale doktorka ne? A že nám tu injekci
píchne ta paní, jen zavolá doktorce o informace. Když jsme se ptali na pár
věcí, neodpovídala a nervózně nám odvětila, že se to teď snaží zjistit, ať
počkáme. To David už nevydržel a seřval ji tak, že tam prostě už nikdy nemůžeme
jít, ani kdybychom chtěli. Našli jsme další veterinu, která nebyla špatná.
Hodně věcí nám vysvětlili, udělali stěry, testy – ty raději dvakrát, aby to
bylo přesnější… A že dnes 8 (!!!) injekcí a pak po 5 dní každý den 3 injekce –
každý den 480 Kč. No, co jsme měli dělat… Jenže malý se nelepšil, pak jsem si
konečně vzpomněla, že Aurora vzala svou kočku do jedné nemocnice v centru,
kde mluví i anglicky a mají tam cizince-lékaře. No tak jo. Jenže nemůžeme
metrem, protože psi do metra v Číně nesmí, a jak kašlal, tak by se pašoval
blbě, takže jsme se vezli pěkně v taxíku – 237 Kč jedna jízda. Jo a
uprostřed ruháče jsme ještě měli menší nehodu – ťuklo nás BMW, tak jsme ještě
museli čekat, než to řidiči vyřídí. Po telefonu nám zapomněli říct, že od 12h
do 13h odpočívají, my tam dorazili po 12.h, protože normálně v tu dobu se
už pracuje. Takže jsme ještě museli čekat hodinu. Potom už to šlo dobře. Čínský
doktor registrace = 768 Kč, cizinec = 1280 Kč. Nejsme zase až takový blázni,
čínský doktor stačí. Prohlédli nám ho a prohlásili, že to může být psinkový
kašel ale i psinka a dělat teď testy nemá cenu, protože dostal ty injekce a
výsledky by byly falešné. To je prý častá metoda jak majitelů tak lékařů –
dávají jim léky, které ovlivní výsledky, že neukáží žádnou velkou nemoc, takhle
si člověk psa nechá a chodí pro léky každý týden = utratí hodně peněz a pak mu
za pár měsíců pes umře a je vymalováno. Pokud v Číně nemůže věřit ani
doktoru (ať už jde o veterinu nebo lidského lékaře), co máte dělat? Na netu
jsou články, ale všechno si sami prostě nevygooglujete, od toho jsou lékařské
obory, od toho se každý na něco specializujeme…
Takže malej dostal antibiotika –
pokud kašel a hlavně pšíkání zmizí, znamená to, že nemá psinku a asi nám
neumře. No, tak jo, překvapilo mě, že za to chtěli jen 64 Kč. Během těch 10 dnů
se mu to různě měnilo. Lepšilo, ale nemizelo, tak to vypadalo špatně. Navíc si
někde uhnal nějakou vyrážku, stále se lízal a kousal, až místy krvácel. Takže
jsme se k nim vydali znovu. Prý budeme muset čekat 40 min, ale naše
doktorka Terri je moc fajn a vzala nás hled. Všechno jsme probrali, celkem
v ordinaci strávili ¾ hodiny! Nejdříve se řešil kašel. U malinkých pejsků
je prý možné, že kašel a pšíkání nezmizí hned úplně, ale bude se to zlepšovat –
i to je možnost, takže se psinka odsunula trochu dále a „obyčejný“ kašel už
také přichází v úvahu – dostal další antibiotika a nějaký penicilín a
uvidíme. A co ta kůže? No, s tím bychom teď nic moc nedělali,
nejdůležitější je ten kašel. No dobře, ale kouše se až kňučí a my to už máme
taky, na netu jsem četla, že se dělají stěry. No, ty můžeme udělat, ale
výsledky nebývají moc přesné a bude krvácet. Posvítili na něj fialovým světlem,
viděli jsme, jak má suchou kůži a ty nejhorší místa. Ty mu pak oholili a začali
drásat žiletkou, aby získali kapky krve. Jenže jak je malý, tak mu to moc
neteklo. Je to velký bojovník, vůbec nekňučel, ale na nožičce neměl moc masa a
tam ho to fakt bolelo, tak řval jako tur, až se dovnitř přihnala Terri
s tím, že si myslela, že to je kočka, co je vedle v ordinaci,
nenapadlo jí, že to kňučí náš psík :-D. No, všichni říkají, že se podobá spíš
na kočku, myš, prasátko… Výsledky samozřejmě nic neukázali. Vzali mu ještě krev
a kromě dvou věcí – červíka a ještě něčeho – měl všechno v normě, což
doktorku velice překvapilo, vzhledem k tomu, že normálně jí a hraje si,
tak to vypadá, že s námi ještě nějakou dobu vydrží. Kožní nemoci připadají
v úvahu 3, přičemž svrab je přenosný i na lidi, a protože se drbeme i my,
tak dostane Frontline – ten hubí i blechy = 2 mouchy jednou ranou. No výborně.
Pak jsme dostali šampon, prášky, další Frontline, tekutý prášek na červa,
plastový límec – všechno dovezené z ciziny… = 2368 Kč. Netuším, jaké jsou ceny
v ČR, ale veterina v Číně mi přijde šíleně drahá. Naštěstí malý už
kašle jenom zřídkakdy, zlobí jako čert, většinou by jedl, až by praskl… takž už
asi zbývá jen ta vyrážka.. Za 2 týdny jedeme na kontrolu a doufám, že letos se
ani jeden z nás už u doktora neukáže. Sice zbývá už jen 1,5 měsíce do
nového roku, ale těžko říct…
Takže, je-li to možné, v Číně na
veterinu ani k jinému lékaři nechoďte. A nebo si holt připlaťte za
cizince-lékaře – máte-li na to, jinak jsou to všechno velice hororové a
vysilující zážitky – jak pro vaši peněženku, tak pro vás samotné.
A jak psy vidí většina Číňanů? Kromě
toho, že se jí. Většinou to jsou starší lidé, kteří mají pejska, aby utěšili
svou samotu a ke psům se chovají jako k dětem – nosí je, oblékají a
obouvají i v létě, nechávají stříhat do všech možných tvarů, barví jim
chlupy… mají svá místa, kde se každodenně scházejí a debatují. Jsou to prostě
pro ně další děti. Hodně psů je také tlustých. Naše čivavka má teď 1,25kg,
viděli jsme jednu, která měla 8kg!!! Normálně mají 2-3 kila.
Žádné komentáře:
Okomentovat